Není to přitom jediné místo v regionu, kde by přečerpávací elektrárna mohla vzniknout. Investoři chtějí ukázat, že přečerpávacím elektrárnám se může dařit i na Hané.
Mít vlastní zdroje energií a spotřebovávat je v místě je dlouhodobou vizí obce se zhruba šestnácti sty obyvateli. V únoru nejprve proberou zastupitelé plány mezi sebou, v březnu bude následovat obvyklé veřejné projednání na zastupitelstvu.
Fotovoltaické panely, pro které obec počítá s evropskou dotací, mají být umístěné například na budově mateřské školy, na sokolovně a na šatně sportovního klubu.
Vedení obce předpokládá, že fotovoltaika i akumulace budou v energetice v následujících letech zásadní. Při hladkém průběhu příprav má být hotovo nejpozději za tři roky.
„Solární panely vyrábějí elektřinu tehdy, když je k tomu vhodné počasí. Ve stejnou chvíli ale nemusí být potřeba tolik energie, kolik se vyrobí. V ten okamžik je důležité mít ji kam uložit,“ uvedl starosta obce Ondřej Mikmek.
Obecní energetiku posílí přečerpávací elektrárna
„Nenápadná, ale kapacitně solidní přečerpávací elektrárna na svahu Malého Kosíře se nám jeví jako optimální řešení,“ doplnil.
Náklady na přečerpávací elektrárnu porovnává s bateriovým úložištěm, které je podle něj výhodnější jen na první pohled.
„Ve stejných parametrech přijdou baterie na nějakých 37 milionů, přečerpávačka třeba na 130 milionů. Nicméně ve chvíli, kdy na přečerpávací elektrárnu získáme nějakou dotaci, snižujeme vlastní podíl,“ vysvětlil starosta.
„Zásadní je i životnost, což je u přečerpávací elektrárny klidně osmdesát let. U baterie to může být v nejlepším případě dvanáct, podle toho, kolik cyklů využijeme,“ zhodnotil Mikmek.
Baterie navíc kvůli vývoji rychle zastarávají a dodávala by je Čína, kdežto stavbu a technologie elektrárny starosta spojuje s českými firmami.
Voda poteče z Malého Kosíře
Z Malého Kosíře by mělo vést potrubí překonávající na čtvrt kilometru výškový rozdíl šedesáti metrů. Spodní nádrž by zároveň sloužila jako bariéra proti bleskovým povodním, které přibližně co deset let obec postihují.
Slatinice navíc ušetří v rozpočtu, což by se mohlo i příznivě projevit na vodném a stočném. Stavební povolení chtějí mít ve Slatinicích do dvou let.
Elektrárna se třemi turbínami má mít výkon až jeden megawatt. Starosta už za svou prezentaci sklidil kritiku a označení utopista.
Podobné reakce však podle něj přicházely i na ledovou plochu, kde se díky chladicím technologiím bruslí až do jara.
Ostatně kluziště má být jedním z míst, kde by se ve vsi energie spotřebovávala. K tomu vodárna, čistička odpadních vod, veřejné osvětlení, škola nebo zvažované termální koupaliště.
Neregulovatelné zdroje potřebují protějšek, říká odborník
Naopak elektroinženýr Miroslav Kopřiva, jenž se významně podílel na výstavbě vodní elektrárny Dlouhé stráně, vidí v podobných stavbách smysl.
„Neregulovatelné zdroje potřebují protějšek, který dokáže velká kvanta energie usměrňovat, a přečerpávací vodní elektrárny se jeví jako vhodný prvek,“ řekl pro MF DNES.
„Když to budu parafrázovat, tak jde o velmi výkonnou baterii pro uchování energie. S rostoucím podílem neregulovatelných zdrojů, jako jsou sluneční a větrné elektrárny, přitom potřeba takových staveb ještě vzroste,“ odhaduje odborník.
Bioplynová stanice má mít pro obec podobné náklady jako přečerpávací elektrárna. Zdroje mohou fungovat i jeden bez druhého, nicméně ideálem je vlastní systém.
„Nejvyšší cíl může být samostatnost. Nebudeme možná ostrovní systém, ale můžeme být poloostrovní. Velkou část spotřeby elektřiny bychom si zajistili výrobou a akumulací,“ řekl Mikmek.
„Účel přečerpávačky pro komunitu je, že tam můžeme ukládat naši energii. A byznysový účel je, že se zařadí do agregačního bloku a bude většinu času vydělávat peníze,“ dodává Mikmek. Agregační blok pomáhá vyrovnávat výkyvy v energetické soustavě.
Přečerpávací vodní eektrárnu plánuje i majitel lesů
Svým přístupem obec inspirovala i majitele lesů v lokalitě Běleckého mlýna na Prostějovsku Richarda Benýška. Pro přečerpávací elektrárnu má vytipovaná dvě místa s výškovým rozdílem sto metrů na vzdálenosti do půl kilometru.
„Všichni si představují uřízlé temeno kopce jako například Dlouhé stráně a dole nádrž. Nicméně voda se může držet i v nádržích podobných silům,“ sdělil Benýšek.
„V našem případě je výška nádrže osm metrů, což ani na vrcholu kopce na lesním pozemku nepředstavuje pro okolí problém, protože průměrná výška lesa je kolem dvaceti metrů, takže všechno bude schované,“ přiblížil Benýšek umístění betonových staveb. Kolem nich má být ještě terénní val.
Projekt teď čeká na schválení změn v územním plánu Přemyslovic, pod něž místa spadají. „V ideálním případě to potrvá dva roky. Výstavba je pak hotová za půl roku. Elektrárny jsou plánované jen pro období energetické špičky, což jsou třeba dvě hodiny denně, výkon tři megawatty, což už je docela zajímavé,“ dodal Benýšek.
Výhledově by mohla přečerpávací elektrárna sloužit například i jako demonstrační pracoviště pro budoucí stavaře vodních staveb. Podnikatel zvažuje také instalaci vertikálních větrných elektráren podél cest. „Zastávám názor, že pokud to lze, měla by být energie vyprodukovaná v místě,“ zmínil.
Ačkoli přečerpávacích elektráren jsou v Česku jen jednotky, v příštích letech by se mohly postupně objevovat další. Zhruba dvě desítky by jich podle informací MF DNES mohly vzniknout v Nízkém Jeseníku, kde je připravuje velký zemědělskopotravinářský holding.
