„Streetart je taková populárnější forma graffiti, kterou jsou již lidé schopní vstřebat. V Olomouci to dělám již osmým rokem a letos byly tahounem festivalu opravdové špičky,“ přiblížil známý místní streetartista a organizátor festivalu Tomáš Junker, vystupující pod pseudonymem Pauser.
Výškovou exhibici zahraničních velikánů graffiti a street art umění na velkoplošných zdech, která zahrnovala i pomoc vysokozdvižných plošin a použití desítek krabic se spreji, mohli Olomoučané sledovat celkem pět dní.
„Jak dostat skicu na velkoplošnou zeď žádná škola nenaučí“
„Přenést malou skicu na stěnu o velikosti několika desítek metrů je ta záludná část graffiti,“ prozradila jedna z hvězd přehlídky - portugalský umělec Mr. Dheo.
Právě on na zeď v proluce u Muzea umění Olomouc namaloval britského krále Eduarda VII. s takzvanou selfie tyčí, jak se fotí mobilem.
Obří grafitti v Olomouci |
„Snažil jsem se propojit vážné téma s něčím zábavným, spojit historii a současnost,“ upřesnil Mr. Dheo s tím, že při malování má vždy celou koncepci „muralu“, tedy velkoplošné malby, v hlavě. V ruce drží pouze skicu na papíře o velikosti A4. Způsob, jakým skicu na zeď dostat, podle něj žádná škola nenaučí.
„V hlavě si například zafixuji velikost oka, jdu se podívat dolů, zda jsou správně proporce, a potom podle toho dosazuji zbytek. Je to jako puzzle,“ vysvětlil Portugalec.
S plošinou tak musel často jezdit nahoru a dolů, aby se podíval z větší dálky a malbu upravil. Každý streetartista má přitom podle něj při sprejování jiné techniky.
„Například styl, jakým stínuji nebo skládám barvy, je můj vlastní,“ doplnil Mr. Dheo, původně vystudovaný novinář.
Když mohou být všude reklamy, proč ne malby, míní Mr. Dheo
Přípravu zdi v proluce u muzea ze začátku provázely komplikace s upevněním vysokozdvižné plošiny.
„Protože tam není rovný povrch, nebyla nakonec plošina posuvná, takže jsme nemohli zeď natřít celou na bílo,“ vysvětlil organizátor StreetArt Festivalu Tomáš Junker. Domluvit s vedením města, aby zeď v Denisově ulici mohl využít pro účely festivalu, mu trvalo více než dva měsíce.
Portugalec však nenatřenou zeď ocenil, i když měla těžký povrch a nemohl sprejovat příliš zblízka. Streetart podle něj přináší vnitřní svobodu, ale hranice mezi vandalismem a tím, co ještě lze považovat za umění, je podle něj velmi úzká.
„Člověk by to měl dělat s vědomím, že nechce záměrně poškodit soukromý majetek, historické budovy, kostely a podobně. Udělal bych to jen v případě, že vím, že je to opuštěný prostor. I kdybych ale nedělal graffiti, raději bych viděl pomalovaný vlak než čistý. Když mohou být všude reklamy, proč ne malby?“ ptá se mladý streetartista.
Organizátor: Umělci byli ze zahraničí i kvůli domácí rivalitě
Kromě něj Olomouc hostila také další zahraniční umělce, jako je Soten z Dánska či Slider z Německa, kteří přijeli na festival spíše na přátelské pozvání. Protože především v takovém duchu se festival nese.
„Všichni se všude znají. Okolo se tvoří zahraniční parta lidí, která spolu dokáže soužít, není tam žádná rivalita. To je důvod, proč jsem teď spolupracoval s lidmi ze zahraničí. Spousta lidí z Prahy nebo Brna si hraje na nějaké války, ta rivalita je mezi nimi velká,“ vysvětluje Junker, který se sám částečně podílel na malbě Batmana, která ozdobila zeď v areálu fakultní nemocnice.
Komiksového superhrdinu zde ztvárnila především sehraná dánsko-německá dvojice, která na podobných projektech spolupracovala již dříve.
„Každý zná Batmana, proto jsme se pro něj rozhodli. Trochu teď ochraňuje město,“ nastínil původní myšlenku streetartista Soten z Dánska. Spolupráce na jednom uměleckém díle dvojici umělců nedělala žádné potíže, střídali se ve sprejování, malbě válečkem i řízení plošiny.
