„Když to po dlouhých přípravách s počítačem člověk vidí naživo, je to zážitek i určitá nervozita. Stejně jako když letí první boeing do New Yorku, také je všechno perfektně připravené, spočítané, ale dopředu to kompletně nikdo neotestuje,“ říká Kamil Zajíček z Olomouce, jenž byl součástí týmu, který armádu dronů rozhýbal.
 |
Nad Sokolským vrchem lázeňského města létala serverem řízená soustava menších dronů vybavených RGB ledkovými světly. Každý měl rozměry 32 krát 32 centimetrů a čtyři vrtulky.
„Objekt se vykreslí, a pokud zobrazujeme třeba pohyb ruky, dotyk prstů nebo zavření zápěstí, dron – tedy jednotlivé tečky obrazce – ty body opravdu letí,“ přibližuje kreativec.
„Princip je, že rozsvěcující se a zhasínající ledka kreslí obrazy, alespoň tak to vidí divák. Drony se ovšem neustále formují. Když zhasnou, letí jinam, rovnají se do jiného obrazce nebo uskupení. Každý stroj ví, kde má být, je to hodně náročné na procesor, řízení a frekvenční záležitost. Ve Varech to navíc bylo složité i kvůli blízkosti zástavby, takže jsme mezi domy museli vytvořit letiště,“ říká Zajíček, jenž se ve společnosti Drone Show Europe by Spectrum Production stará o produkci.
Bez řady povolení by to nešlo...
Drony se pohybovaly ve výšce kolem 200 metrů nad zemí, nezbytná proto byla příslušná povolení od Úřadu pro civilní letectví, stejně jako spolupráce se správci městských lesů, policií i bezpečnostní agenturou. Poblíž je navíc heliport nemocnice a na předměstí letiště.
S povoleními bylo proto potřeba začít zhruba půl roku dopředu. Poprvé byli autoři na místě v únoru. Finální show trvala kolem dvanácti minut, což je přibližně čas, kdy se dá udržet divácká pozornost pro takový typ představení.
Drony řádily nad Karlovými Vary. Festival odstartovala největší show v historii |
„Show vznikla v režii našeho výkonného ředitele Davida Zaorálka, ale takováto přehlídka není záležitostí jednoho člověka, musíte mít kreativce, piloty, techniky, aby vůbec mohla flotila vzlétnout,“ popisuje producent.
Díky vlastnostem dronů lze testovací let podniknout jen s těmi klíčovými pro představu a zároveň ověřit, zda zvládnou místní podmínky, v tomto případě například počasí Krušných hor.
„Náhled je nejprve na počítači a v animačních softwarech, až potom se jde na nebe. Je zážitek, když sestavu vidíte i jinak než na monitoru. Ostatně tentokrát jsme měli k dispozici plochu velikosti asi čtyř fotbalových hřišť. Diváci byli vzdálení přibližně půl kilometru. Je to jiné, než když máme doplňkový program na Ignis Brunensis na Brněnské přehradě, kde jsou vzhledem k velikosti vodní plochy zase jiné možnosti,“ srovnává Zajíček.
„Vždy musíte mít vyřešenou bezpečnou dopadovou zónu, navíc v Evropě i Evropské unii je v tomto legislativa extrémně přísná. Čím víc dronů je k dispozici, tím jsou sice větší možnosti pro vytváření obrazců, jenže se nejde srovnávat stím, co někdy vidíme v Číně nebo třeba Indii, kde mají hodně jiná pravidla,“ upozorňuje Kamil Zajíček na bezpečnost.
VIDEO: Nad Brněnskou přehradou vykouzlily stovky dronů neuvěřitelné obrazce |
V Česku dosud létaly menší sestavy čítající pár set dronů. Karlovarská show už znamenala vypravit několik dodávek a kamion.
„Kromě dronů jsou potřeba různá rádia, vysílače, kontrolní jednotky, a hlavně zázemí pro piloty. Ti jsou hlavní a záložní. I když je samozřejmě všechno naprogramované, oni kontrolují stav a musejí vědět, co dělat, když se něco stane,“ vysvětluje.
Režisér pro festival navrhl téma Hvězdy a vítězové vlastního příběhu. „Možností je nepočítaně, máte vlastně plátno na nebi. Otázka nicméně je, co chcete sdělit a také nezapomínat, že to pořád musí být zážitek pro diváky. Lidé pak na sítích hodně lajkují jednotlivé záběry, ale jde o to mít dobrý příběh po celou dobu,“ zdůrazňuje člen dronového týmu, který jezdí i po Evropě.
V západních Čechách svítící drony doplňovala hudba a mluvené slovo, celek byl synchronizovaný atomovými hodinami. „Je to důležité, když chceme, aby světlo reagovalo přesně,“ říká Zajíček s tím, že hudební doprovod zároveň pomáhá dovysvětlit významy.
Záběr z dronové show, kterou vyvrcholilo zahájení karlovarského festivalu. (4. července 2026)
Zmiňuje i příklad z Brna, kde lze hudbu v daný čas naladit i na frekvencích spolupracujícího komerčního rádia a divák si tak může představení užívat odkudkoli, kde je show vidět. Představu, jak celá letka vypadá, mohou dát autoři divákům při nalétávání dronů na pozice.
Lidé navíc nemusejí vidět jen barevný mumraj teček, ale i v takových okamžicích si mohou tvůrci s drony pohrát a dát jejich letu například abstraktní vyznění, ukázat pohyb.
„Při následné show je potřeba využívat prostorové obrazce citlivě, protože sestava je průhledná a při klasickém 3D zobrazení bychom viděli zadní i přední stěnu zároveň, takže se musí počítat se stínováním, intenzitou plochy a tím dotvářet iluzi,“ přibližuje Kamil Zajíček práci s perspektivou v netradičním prostředí.
Drony v Hradci si nedalo ujít 20 tisíc lidí, náměstí odpovídalo ohňostrojem |
Nejnáročnější jsou přitom zdánlivě jednoduché věci, například nápisy a čísla. „U písmen je nejvíce cítit, jestli je linka rovná, nebo je každý dron někde jinde. Například pohyb ruky je na naprogramování a realizace náročný, ale kdyby jeden bod vypadl, nevšimnete si toho tolik jako třeba ve velké jednobarevné ploše. Systém je ovšem dobrý vtom, že umí nahrazovat sám sebe a pomáhá tak pilotovi,“ popisuje absolvent Vyšší odborné školy filmové Zlín.
Nejen doma v Olomouci se Zajíček věnuje vizuálním instalacím. „Baví mě kombinovat možnosti, třeba dronový prvek, světlo, lasery, kouř, videomapping. Současným trendem jsou multimédia. Zvuk, obraz, světlo, pohyb. V Olomouci by se například nabízelo vyzkoušet jezero Poděbrady,“ říká tvůrce. V krajském městě bude po prázdninách oživovat spící festival světla a videomappingu VZÁŘÍ v místě Lomené galerie pod bývalým jezuitským konviktem.
