Žádosti o takzvaný odkladný účinek žaloby vyhověl soud už na začátku ledna, Děti Země o tom nyní informovaly v tiskovém prohlášení. Rozhodnutí potvrdil mluvčí olomouckého krajského soudu Michal Renda.
„Jedná se o specifický případ, kdy předmětem je ochrana přírody a krajiny jako veřejný zájem. Mohlo by dojít k nepoměrně větší újmě pro žalobce, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. A to především ve vztahu k tomu, že Česká republika je vázána i mezinárodními smlouvami v oblasti ochrany životního prostředí,“ vysvětlil Renda.
„Pokud bychom nepřiznali odkladný účinek, bylo by možné uskutečnit některé úpravy krajiny, které by mohly negativně ovlivnit biotopy a samotné rozhodnutí soudu by potom bylo už jen formální, protože úpravy by byly nevratným procesem. Tím by mohl být zmařen účel podání žaloby. Také jsme shledali, že je na tom veřejný zájem,“ dodal. Na vynesení verdiktu má soud lhůtu 90 dní.
Důvodem žaloby je povolení výjimek z takzvané druhové ochrany, které se týká 26 zvláště chráněných druhů zvířat - mezi nimi například křečka polního, skokana štíhlého, mlže velevruba malířského, rákosníka velkého či netopýrů. Už dříve navíc ekologové poukazovali na problém ochrany dalších 23 druhů.
Ekologové opětovně navrhují přezkoumat možnost změny trasy
Výjimky udělil Krajský úřad Olomouckého kraje a Děti Země se proti tomu odvolaly. Ministerstvo životního prostředí ale v říjnu rozhodlo, že vše bylo v pořádku, protože úřad výjimky podmínil splněním celkem jednadvaceti podmínek, a také podle něj v tomto případě převažuje veřejný zájem na vybudování stavby.
S tím ale ekologové nadále nesouhlasí, škodlivý zásah stavby do biotopů živočichů podle nich nebyl dostatečně zohledněn. Dále mimo jiné namítají, že čtyři uložené podmínky nejsou přesné a kontrolovatelné.
„Není také zcela jasné, kam a za jakých podmínek se budou živočichové stěhovat, kdy začíná a končí vegetační období a hnízdění ptáků, což je důležité pro terénní práce, a kolik a jakých druhů dřevin se má nově vysadit. Ve spise také chyběl projekt ochranných opatření, takže jsme ho nemohli připomínkovat,“ doplnil předseda Dětí Země Miroslav Patrik.
Organizace kromě toho také navrhují, aby se soud věnoval i otázce, zda není možné zvolit vhodnější trasu dálnice v daném úseku, aby se kromě biotopů chráněných zvířat vyhnula místní části Dluhonice, kde bude nutná demolice několika domů.
Soudy se mohou táhnout roky, ukazuje příklad D49
Ministerstvo už po podání žaloby uvedlo, že si za svým rozhodnutím stojí. Také ředitel David Fiala z brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic, který má stavbu posledního úseku D1 na starosti, od prvopočátku odmítá, že by podnik v dokumentaci ke stavbě zanedbal péči o zvláště chráněné druhy. Přípravu dostavby dálnice podle něj mohou soudní tahanice zdržet i o roky.
„Za příkladem lze vzít dálnici D49, kde se podobný problém řeší už od roku 2014. Myslím si, že Děti Země využijí všechny opravné prostředky, takže můžeme skončit až u Nejvyššího nebo Ústavního soudu,“ míní Fiala.
„V tuto chvíli je jasné, že prozatím zůstaneme bez změny územního rozhodnutí, kterou bychom jinak pravděpodobně v lednu dostali a obratem bychom požádali o stavební povolení. Projednanou dokumentaci k tomu máme, děláme vše pro to, abychom stavbu letos zahájili,“ dodal.
Podnik se podle něj bude prozatím dál věnovat řešení výkupu několika zbývajících chybějících pozemků. Návrhy na změnu trasy považuje za nesmyslné.
„Pohybujeme se s ní v prostoru, který byl vymezený v krajském územním plánu. Navíc pořízení zadávací a stavební dokumentace už stálo 110 milionů korun,“ uvedl. Rozhodnutí o odkladném účinku žaloby označil za částečně absurdní.
„Zdůvodnění je, že bychom tam mohli dělat stavební zásahy, třeba kvůli záchrannému archeologickému výzkumu. Jenže ten už tam dávno probíhá, respektive se dokončuje,“ řekl Fiala.
ŘSD se nyní ovšem zabývá žádostí archeologů o prodloužení záchranného výzkumu, neboť původně vymezený rok podle nich na lokalitu velmi bohatou na nálezy nestačil.
