Hlasy po omezení aut ovšem radnice zřejmě nevyslyší, byť nejde o ojedinělou nehodu. O měsíc později na stejném místě srazil dvacetiletý řidič osobního auta při couvání 44letého chodce, který musel na ošetření do nemocnice.
Tyto nedávné nehody na hranici pěší zóny vzbudily otázku bezpečnosti chodců v centru Olomouce. Radnice prostor věnovaný výhradně jim rozšiřovat nehodlá, byť podle opozice by si právě zmíněné místo obou nehod úpravu zasloužilo.
S ohledem na několik parkovacích míst pro klienty před spořitelnou a parkoviště vedle ní začíná pěší zóna až několik metrů odtud.
„Třídu Svobody tvoří vlastně dvě ulice vedle sebe, jde o hlavní tah a pokračování Mlýnské ulice. Dříve byly oddělené pevnostním valem. V části blíže centru by určitě měla být dvacítka, kromě značek je ale nutné i faktické zklidnění provozu,“ navrhuje člen olomoucké i krajské dopravní komise Petr Daněk (STAN).
Pomůže zúžení nebo zpomalovací prvky
Jako užitečné by ve sdílených zónách viděl zužování dopravního prostoru nebo zpomalovací prvky.
„Jen značka nestačí. V podobných místech by mělo neustále řidiči uspořádání ulice říkat, že je v prostoru primárně pro chodce. Třeba v Lafayettově většina řidičů, kterých se ptám, vůbec neví, že jsou v pěší zóně. Je tam totiž zvýšený chodník a vozovka,“ podotýká dopravní expert.
Limitovanější vjezd do centra města by uvítala i komise městské části Olomouc-střed. „Provoz aut na Horním a Dolním náměstí je celkem šílený. Taxi, zásilkovny, rozvoz potravin, není to úplně v pořádku,“ míní předsedkyně komise Magdalena Vanečková (ANO).
„Jiné je to na Vánoce, kdy jsou ve vozovce kvůli trhům květináče. Řidič je najednou hrubě upozorněn, že není v prostoru určeném primárně jemu. Historické centrum a atraktivní lokality mají být primárně pobytovým prostorem, v němž je auto hostem a musí se podřídit režimu chodců,“ je přesvědčen Daněk.
Olomouc zavádí třicítkové zóny
Nutnost upozornit na jiný dopravní režim podle něj platí i v zónách 30, jelikož například na široké ulici na sídlišti jinak řidič brzy zapomene.
Olomouc začala tyto zóny, v nichž kromě snížené rychlosti platí většinou přednost zprava a bývají zde jednosměrky, zavádět ve velkém. Někde, jako na třídě Svornosti či Tabulovém vrchu, se objevily i zvýšené křižovatky ze zámkové dlažby.
„Hodně lidí nechce vzít třicítky za své, ale stejně to tak skončí, protože doprava houstne natolik, že jiné řešení nebude,“ upozorňuje krajský koordinátor organizace BESIP zaměřující se na bezpečnost na silnicích Miroslav Charouz.
„Pěší zóna s 20 kilometry za hodinu je strašně pomalá a opravdu se musí zvážit, kde to má smysl. Ani tak ale nezabráníme tomu, aby tam jezdilo zásobování, a pořád bude hrozit nebezpečí střetů,“ doplnil.
Expert řidičům vytýká zbrklost
Po červnové tragédii na třídě Svobody tam policie provedla bezpečnostní inspekci. „Kontrolou místa dopravní nehody nebylo shledáno komunikačních závad, tudíž nebylo přijato žádné dopravně inženýrské opatření,“ uvedla mluvčí Ivana Skoupilová.
A ani vedení města nechce současný stav měnit. „Abychom na základě jednoho incidentu rozšiřovali pěší zónu a následně vymáhali omezení vjezdu? Tam, kde to vyloženě není nutné, k tomu nechceme přistupovat,“ říká primátor Miroslav Žbánek (ANO).
„Ovlivňuje to také život lidí, kteří tam podnikají či pracují. Není cílem města zavádět tvrdou, restriktivní politiku vůči řidičům. Snažíme se najít kompromis. Nechci město prošpikovat kamerami a radary jen proto, že někdo nerespektuje zákon a je bezohledný,“ doplňuje.
Dodávka na pěší zóně srazila a usmrtila seniorku, zůstala zaklíněná pod autem |
Městská policie zároveň díky novému speciálnímu autu se skenovacím zařízením eviduje o 1 600 víc přestupků v pěší zóně než dříve.
Tam, kde Olomouc umístila kamery a radary nebo snížila rychlost, to přitom podle Charouze skutečně bylo potřeba. „V tomto Olomouc chválím. Třeba okolo parků, výstaviště Flora, v Krapkově ulici, tam je tolik přechodů, pohyb chodců, cyklistů... Nepochopím, proč tam někdo musí jet 60 a dohánět čas,“ vyzdvihl.
Specialista na bezpečnost silničního provozu šoférům vytýká také zbrklost, například při couvání, které tak může skončit nehodou. Zvažuje proto oslovit autoškoly, aby žákům více vštěpovaly takzvanou defenzivní jízdu, tedy bezpečnost a ohleduplnost k ostatním.
Apelovat by chtěl i na hospodářskou komoru, aby se zkusila obrátit na firmy. „Rizikem jsou i řidiči náhradní taxislužby, rozvážky jídla, distribučních společností. Vezou tisíce balíčků, tlačí je čas, v tomto jsou to chudáci, kteří musejí spěchat. Jenže si neuvědomují riziko, které podstupují,“ zmiňuje Charouz.
