K tomu, aby sepsali své náměty, vyzval Dluhonické loni na podzim premiér Andrej Babiš. Gesto mělo obyvatele přesvědčit, aby přestali bojkotovat navrženou trasu.
Lidé, kteří dvacet let marně usilovali o posunutí dálnice o 150 metrů dál od obce, Babišovu nabídku po několikaměsíčním váhání přijali a premiérovi zaslali dopis obsahující třináct požadavků. Premiér ovšem ve své odpovědi upozornil, že do velké části z nich se bude muset zapojit město.
„Maximalistický seznam se nám díky vstřícnému jednání Dluhonických podařilo zúžit na osm bodů. O nich budeme nyní dál jednat s ministerstvem dopravy,“ řekl primátor Přerova Petr Měřínský.
Předseda komise místní části Dluhonice Oldřich Boráň byl na škrty v seznamu připravený.
„Víme, že nebude moci být splněno všech 13 bodů. Jsme realisté a jsme připraveni jednat,“ uvedl.
Na seznamu kompenzací zůstaly opravy cest, chodníků, veřejného osvětlení nebo výstavba nových cyklostezek kolem chemičky Precheza a na koruně budoucí protipovodňové hráze kolem řeky Bečvy.
Naopak rozloučit se lidé musejí s přáním na stavbu silničního podjezdu pod železnicí, který měl být náhradou za zrušený přejezd poblíž ulice U Rozvodny. Postavit jej by podle odborníků bylo technicky příliš problematické.
Většinu nákladů musí nést stát, tvrdí město
Původně odhadované náklady snížil i fakt, že ze seznamu požadavků vypadlo jedno ze dvou míst pro výstavbu nových domů nebo hráz kolem řeky Bečvy, která by stála 115 milionů korun. Dluhoničtí o ni ale nepřijdou, investici totiž bez ohledu na kompenzace připravuje jako protipovodňové opatření státní podnik Povodí Moravy.
Stejně tak podle radních není třeba dál zahrnovat do seznamu opravy kulturního domu, protože ty už zase organizuje přerovská radnice.
Zástupci města jsou přesvědčeni, že z 90 procent by se na úhradě kompenzací měl podílet stát, radnice by podle nich měla platit jen zbývajících deset, maximálně patnáct procent.
„Dluhonice nás budou stát nějaké peníze, ale to neznamená, že nebudeme rozvíjet i ostatní místní části,“ podotkl primátor Měřínský.
Zmocněnec ministerstva dopravy David Čermák, který má pomoct uspíšit dostavbu dálnice D1, si myslí, že ani upravený seznam ještě není konečný. Mezi body, s nimiž se Dluhoničtí zřejmě budou muset rozloučit, je nová lávka pro pěší a cyklisty, která by nahradila tu, již zničila povodeň na Bečvě v roce 1997.
„Prověřoval jsme státní hmotné rezervy, ale mostní provizoria, která tam jsou, nestačí na překlenutí Bečvy. Náklady na nový most by přitom byly příliš vysoké, i proto tento bod zřejmě ještě vypadne,“ upozornil Čermák.
Estakáda v Dluhonicích zřejmě zůstane
Stát podle zmocněnce pravděpodobně nebude moci splnit ani požadavek na výměnu dálniční estakády za méně hlučný násep. Projekt, který nyní prochází územním řízením na olomouckém magistrátě, s touto změnou nepočítá a samostatné projednání by znamenalo výrazné zdržení, které už si stavba nemůže dovolit.
Pokud totiž nebude zahájena do konce roku 2021, vyprší platnost EIA – posudku vlivu na životní prostředí – a finální úsek D1 se bude muset začít připravovat znovu.
„Mrzí mě, že se změnu nepodařilo prosadit dříve,“ litoval Čermák.
Kompenzacemi se nyní podle něj budou zabývat odborníci na ministerstvu dopravy, o způsobu jejich financování pak během října rozhodne vláda.
Dálnice D1 se do konce tohoto roku prodlouží o právě budovaný třináctikilometrový úsek z Lipníka nad Bečvou do přerovské místní části Předmostí. Kdy se začne stavět posledních jedenáct kilometrů do Říkovic, není zatím jasné. Stavba stále čeká na změnu územního rozhodnutí.
„Děláme ještě další procesní úkony, které podle zákona činit máme. Rozhodnout bychom ale měli ještě letos,“ sdělila Eva Hyravá, vedoucí stavebního úřadu v Olomouci, kam se spis stěhoval kvůli podjatosti přerovských úředníků.
Osud posledního úseku záleží i na postoji ekologických organizací, které schvalovací proces napadají. Například spolek Děti Země stále trvá na tom, aby se trasa odsunula dál od Dluhonic.
