Německý řád, dříve známý jako Řád německých rytířů, bojuje o školní budovu v rámci takzvaných církevních restitucí. Stejně jako u většiny soudně vymáhaného majetku však zatím nevychází z právní bitvy vítězně.
Ani u odvolacího soudu Milosrdné sestry neuspěly s argumentací, že poválečná konfiskace majetku se vztahovala výhradně na mužskou linii řádu, ne na jeho ženskou větev.
„Ztotožnili jsme se se závěry okresního soudu. I kdyby Milosrdné sestry nebyly součástí Německého řádu a nebyly jim nemovitosti zabaveny podle příslušných dekretů, tak tato nemovitost přešla ze zákona na obec. Tento přechod nemohly jakékoli další zákony zvrátit, to znamená, že se ho nemohl dotknout ani zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ řekl předseda senátu olomouckého krajského soudu Jaromír Synek.
Zda sestry Německého řádu měly v době zabavování majetku právní subjektivitu, či nikoli, tak krajský soud, na jehož verdikt upozornil Deník, vůbec neřešil.
„Toto nebylo pro naše rozhodnutí nutné, protože ani v jedné variantě nemohl žalobce uspět,“ vysvětlil soudce Synek.
Spor může dojít až do Štrasburku
Starostovi Dlouhé Loučky Ladislavu Koláčkovi se s verdiktem krajského soudu ulevilo, ale jako vítěz se podle něj obec cítit nemůže. Sestry Německého řádu ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
„Částečně nám spadl kámen ze srdce, myslím si ale, že zástupci řádu budou bojovat, dokud budou mít naději,“ podotkl Koláček s tím, že svou prognózu vyvozuje ze známějších kauz spojených s „německými rytíři“.
Těmi jsou hlavně soudní spory o hrady Sovinec nebo Bouzov. V případě Bouzova, o který se soudí mužská linie řádu, rytíři neuspěli ani u Ústavního soudu, ale chystají se k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Dlouhou Loučku zažalovala o budovu školy ženská větev řádu v prosinci 2015, okresní soud se případem začal zabývat až po čtyřech letech.
„Se žalobou vůbec nikdo nepočítal, překvapilo nás to. Od té doby žijeme v nejistotě,“ přiznal starosta Koláček.
Vesnice do oprav školy investovala už 25 milionů
Základní škola sídlí ve vesnici ve dvou budovách a obě mají za sebou nákladné rekonstrukce. Ta, o kterou se Německý řád soudí, slouží k výuce druhého stupně, navíc je v ní i školní kuchyně a jídelna.
„Budova je po kompletní rekonstrukci. Investovali jsme do ní už 25 milionů korun. Pokud bychom soud prohráli, neumím si představit, jak by to tady fungovalo a jestli by nám řád investice nahradil,“ polemizuje Koláček.
Reakci České provincie Milosrdných sester se MF DNES nepodařilo získat. „Nebudeme se k situaci vyjadřovat,“ sdělil jejich mluvčí Mikoláš Černý.
Na svém webu řád v minulosti ubezpečoval, že mu nejde na prvním místě o objekt, ale o základní vzdělávání. Navrhoval, že by zástupci řádu vstoupili do vedení jako zřizovatelé školy. Na podobném principu provozují němečtí rytíři církevní gymnázium v Olomouci a konzervatoř v Opavě.
Řád chce na Moravě zpět nemovitosti či lesy
Kromě školy v Dlouhé Loučce a známých hradů Bouzov a Sovinec žádá Německý řád o navrácení i dalšího historického majetku na Moravě a ve Slezsku – zámku Bruntál, lázní Karlova Studánka a řady nemovitostí v Opavě a okolí. Zpět chce i 13,5 tisíce hektaru pozemků, hlavně lesů. O většinu někdejšího majetku bojuje mužská linie řádu, provincie sester podala přes deset žalob.
O majetek přišli němečtí rytíři už v roce 1938, krátce po odtržení Sudet od Československa.
Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl tehdy Německý řád zrušen jako nepřátelský třetí říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Po válce byl tento majetek konfiskován na základě Benešových dekretů. Zástupci řádu se dnes před soudy mimo jiné snaží vyvrátit tvrzení, že němečtí rytíři s nacisty kolaborovali, tvrdí, že byli naopak perzekvováni.
Rozsahem největší díl majetku žádá v restitucích Římskokatolická církev. Olomoucká arcidiecéze dostala zpět už téměř všechny z požadovaných 50 900 hektarů pozemků, z toho drtivá většina jsou lesy. Pokud jde o budovy, žádala diecéze o 491 nemovitostí, vydáno jí bylo zatím 289 budov.
„V naprosté většině se jedná o hájenky a další provozní budovy související s lesním a zemědělským hospodařením. Výjimku tvoří například Arcibiskupský zámek v Kroměříži, přilehlá Podzámecká zahrada se stavbami, které se v ní nacházejí, a další související objekty, například Biskupská mincovna nebo Knížecí dům,“ popsal mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Kvůli vydání Květné zahrady, která se zámkem těsně souvisí, podala arcidiecéze žalobu, soudy o ní ještě nerozhodly.
