Před rokem si lidé na silnicích začali všímat zvláštních bílých značek. „Byly k tomu, abychom mohli získat prvotní informace, takzvaná podkladová data. Sloužily pro nájezd mobilních aut se speciálními kamerami, známých třeba z Google Maps nebo portálu Mapy.cz. Značky pomáhaly také letadlům, která dělala letecké měřické snímky. Z nich se zpracovala ortofotomapa, jakou lidé znají také z mapových služeb, akorát ta naše je mnohem přesnější. Teď už se značky většinou smyly,“ uvedla Sztwioroková.
Vandalové začernili geodetické značky na silnicích, snad ze strachu z války |
Vytváříte úplně nový mapový podklad?
Ano. Mapujeme povrchovou situaci, jako jsou třeba chodníky nebo dopravní infrastruktura, různé poklopy, šoupátka, venkovní vedení elektřiny, ale i to, co je pod zemí. Tato technická infrastruktura je pro nás nejdůležitější. Všechny inženýrské sítě, vodovody, kanalizace, plynovody. Měřili je geodeti, kterým také sloužily značky pro letadla.
Jak vysoká je přesnost zaměření?
Chybovost, ve které se pohybujeme, je dvanáct centimetrů v poloze a čtrnáct ve výšce. To je poměrně dost dobré, tak mapuje nově v nejvyšší třídě přesnosti i katastr.
Mapování ukládá zákon, co všechno po kraji chce?
Jako kraje musíme digitální technickou mapu pořídit, nejsou to však jen data, ale také informační systém.
Liší se mapy krajů mezi sebou?
Nemělo by to tak být, mapy by měly být bezešvé. Díky přesnosti bychom měli být na hranicích schopni napojit komunikaci bez problémů a podobně.
Kdy mají být mapy k dispozici?
Digitální technické mapy podle zákona měly být spuštěny k 1. červenci, po nedávné novele se termín o rok posunul. Nelze ale čekat, že s daným termínem stavebníci přijdou, pustí si digitální technické mapy a spatří v nich vše, co mají obsahovat. Protože když jsme si dělali v kraji průzkum, tak abychom mohli zmapovat vše potřebné, museli bychom mít přibližně dvě miliardy korun. Od státu jsme dostali dvě stě milionů, zhruba padesát milionů platí kraj. Odpovídá to zhruba desetině území, mapa proto ještě nebude krásná, plná. Je to proces, který bude trvat několik let.
Jsou na tom takto i jiné kraje?
Každý trochu jinak. Například Zlínský kraj má DTM dvacet let, kdežto u nás začínáme na zelené louce.
Jsou území, kde je mapování náročnější?
Ano, tam, kde je geograficky horší terén. Například v lesích se hůř mapovaly krajské silnice, tedy druhých a třetích tříd. Jsou tam problémy se signálem GPS. Špatně se získávají informace o inženýrských sítích pod zemí. Pro představu – za jeden den zmapuje hodně šikovný geodetický tým kilometr až dva. Když jsme například řešili veřejné osvětlení, je potřeba s přístrojem mezi sloupy projít nad drátem uloženým v zemi a drát takříkajíc vypípat, a to je to jednodušší mapování, jsou i sítě, které se vyhledávají mnohem složitěji.
Liberecký kraj zjednoduší přípravy staveb, shání data pro technickou mapu |
Mapujete i ve vojenském újezdu Libavá?
Ten neřešíme. Mapovali jsme nyní obce s rozšířenou působností, které s námi chtěly spolupracovat. Některé už DTM měly, třeba Přerov, kde existuje přes dvacet let, Hranice, Prostějov a Jeseník. Dřív to bylo na rozhodnutí samosprávy, takže například Přerov v digitální technické mapě viděl větší efektivitu pro svou práci a nasypal do ní poměrně dost peněz. Teď mapu denně využívají, například řeknou, že je potřeba posekat park, najmou si na to firmu a velmi přesně vidí, o kolik metrů čtverečních půjde, a podle toho rovnou posílají objednávku.
Mapa má mít i 3D podobu, je tomu tak?
U nových dat ano, ale u starších převzatých, již existujících dat samozřejmě 3D souřadnice být nemusejí. Je to úleva pro obce, aby nemusely znovu mapovat svoje sítě. Mohou vzít, co mají, a překlopit data v horší kvalitě bez souřadnice Z, tedy bez informace o výšce.
Jak si trojrozměrnou podobu představit? Co uvidí uživatel mapy?
DTM určitě není krásná mapa, je to směsice čar a může být těžké se v ní vyznat, není to 3D realita. U čar bude informace, která z nich je výška. Chce to představivost, mapa bude sloužit spíše geodetům, kteří si z ní vezmou data a půjdou něco nově doměřovat do terénu.
Kdyby chtěl podklady někdo soukromě využít a pracovat s nimi, šlo by to?
Půjde to, protože většina dat bude veřejně dostupná jako open data, vyjma strategických sítí, jako jsou části plynovodů a podobně. Ale data jako polohopis využít půjdou.
Veškerý obsah bude přístupný zdarma?
Ano. Takže třeba stavebník si klidně požádá o výdej dat, případně jeho geodet, jehož prostřednictvím to budou lidé většinou řešit. Řekněme, že někdo dostaví dům a jeho povinností bude, aby před kolaudací donesl na stavební úřad papír, že vložil svou zaměřenou novostavbu do digitální technické mapy. Zplnomocní najatého geodeta, který si vezme data okolí stavby z DTM zdarma, doměří daný dům a pak to zase vrátí do mapy.
V čem je ještě zjednodušení pro investory?
Dnes, když chcete stavět dům, musíte zjistit, kde jsou různé sítě ve vašem okolí, na které se budete napojovat, které nesmíte překopnout. K tomu je nyní nutné formou buď formulářů, nebo dopisů obeslat spoustu síťařů. Stavební úřad vám například řekne, že v obci jich figuruje dvacet a všem musíte napsat. Nevíte, kdo je ve vaší ulici. Teď to budete vědět a oslovíte už jen pár konkrétních, zda souhlasí se stavbou. Proces stavebního řízení se zefektivní. Neztrácíte čas a víte, že tam síť vůbec je, a budete si dávat pozor, ať ji nepřekopnete. Zatím totiž zákon říká, že zaplatit škody musí ten, kdo síť poruší.
Překopnutý kabel nebo trubka není nic ojedinělého?
Dochází k tomu velmi často. Proto stát přistupuje k pořízení digitální technické mapy a všichni vlastníci sítí mají povinnost do ní data vložit. Týká se to obcí i normálních soukromníků.
Řeší se jen nové situace?
Správně by se tam měly vložit i starší údaje, jenže jde třeba o věci, které se dělaly v akci Z, není od nich zaměření, neví se, kde jsou.
Mezi přínosy je v prezentaci pro obce uvedeno, že při porovnání s katastrální mapou je možnost ujasnit si nevypořádané vlastnické vztahy. V čem to spočívá?
Síťaři se toho hodně báli, protože mají síť na nějakém pozemku, který někomu patří. A při přesném zaměření se může zjistit, že plynovod nevede na tomhle pozemku, ale jinde. Budou muset řešit vypořádání vlastnických práv, věcných břemen. Dvacet let třeba mohli platit vlastníkovi za uložení sítě a teď mají obavy ze soudních tahanic, které mohou přijít. Na druhou stranu se lépe vymezí katastrální hranice. Bude to mít přínosy i negativa. Za síť ovšem zodpovídá vlastník a ten by měl vědět, kde vede.
Digitální mapa pomůže při stavbách, pro jižní Moravu bude stát 235 milionů |
Bude možné v mapě zapnout jen ortofoto vrstvu?
Bude tam a půjde si ji stáhnout formou WMS služeb (webové mapové služby slouží pro sdílení GIS dat online – pozn. red.). Kdo má nějakou prohlížečku, bude si je moct stáhnout a podívat se například na svůj dům, zahradu.
Co kdyby chtěl data využít nějaký poskytovatel online map?
Pořídili jsme mapování pro veřejnou správu, takže jim data určitě poskytnout nemůžeme. Předat je lze veřejnosti nebo obcím, nelze je využívat pro komerční účely.
Jaká je ochota obcí a měst se zapojovat?
V prvním kole výzev reagovaly spíše ty větší. Teď už obce pochopily, že je DTM nemine a téma jen tak neskončí, takže už mají větší povědomost a hlásí se nám, že by chtěly být zapojené do dalšího projektu. Připravuje se další kolo s dotací ministerstva průmyslu a obchodu. Budeme hledat obce, které s námi do toho půjdou. Kraj má ze zákona povinnost zaměřovat polohopis, základní prostorovou situaci. Obce zase mají povinnost dát si do pořádku dopravní a technickou infrastrukturu. Spolupracovat s námi nemusejí, mohou si to vyřešit vlastními silami, spoluprací ale ušetří.
Připomíná mi to situaci, kdy kraje dostaly na starosti silnice, na které ale nemají peníze.
Bohužel to tak je. Dostaneme však určitou částku na výkon přenesené působnosti. Jsou to jen jednotky milionů na polovinu roku 2023, a to na mapování, pracovníky a na provozování informačního systému.
Stát tedy chtěl spíš nastartovat dlouhodobější proces…
Ano, protože nelze čekat, že k nějakému datu může být mapa spuštěna celá, je to na dlouhou dobu. Předpokládá se třeba deset až patnáct let.
Kde jsou s mapou nejdál?
Třeba ve zmíněném Zlínském, Plzeňském kraji nebo třeba v Praze, která už hodně pracuje ve 3D. Mají náskok dvacet let a bude těžké je rychle dohnat.
Nad krajskými mapami má být národní úroveň, jakou bude mít systém podobu?
Bude čtrnáct krajských řešení a nad nimi je centrální komponenta pod správou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, platforma se jmenuje Informační systém digitální mapy veřejné správy a přes ni bude jednotný vstup. Pokud bude někdo chtít data z Olomouckého kraje, žádost propadne k nám.
Najdeme v mapách i železnice a dálnice?
Infrastruktura, která spadá pod Ředitelství silnic a dálnic a Správu železnic, se mapuje zvlášť a dělají to oni. Mají také jiné termíny. Na konci se ale vše prolne do jedné mapy.
