Pole a nezastavěné volné pozemky leží na severním okraji Vrahovic na Prostějovsku těsně za současnou zástavbou směrem k železniční trati na Olomouc. Podle katastrálních map jsou sice na hranici dvacetileté vody, vzhledem k dobré poloze a blízkosti od města si je skupina investorů z Olomouce přesto vybrala pro výstavbu rodinných domů.
Developeři mají platné územní rozhodnutí a na některých parcelách již vybudovali cesty a inženýrské sítě.
Nový územní plán, který začal platit v červnu roku 2014, ovšem lokalitu změnil z plochy na bydlení na takzvané územní rezervy. Čímž další výstavbu v podstatě zablokoval. Investoři nyní na oplátku město žalují, čímž chtějí pro ně nevýhodné rozhodnutí zvrátit.
Zásah do vlastnických práv, útočí investoři v žalobě
„Na pozemcích navrhovatelů jsou již v souladu s původním územním plánem vybudovány inženýrské sítě a komunikace a je vydáno územní rozhodnutí na výstavbu rodinných domů. Není zde zásadní rozdíl s územím v sousedství, které je již v určité míře zastavěno, nový územní plán nicméně rozdílně od sousedních pozemků stanoví využití pozemků navrhovatelů jako územní rezervy,“ argumentují developeři v žalobě, kterou podali na statutární město Prostějov.
„Stavební úřad nejprve vydal územní rozhodnutí, následně územním plánem stanovil zcela odlišné využití pozemků. Tím zásadně zasáhl od vlastnických práv navrhovatelů,“ tvrdí investoři a Krajský soud v Brně žádají, aby příslušnou část územního plánu města Prostějova zrušil.
Přesně jsme dodrželi zákon, brání se radnice
Náměstek primátorky Zdeněk Fišer namítá, že město postupovalo přesně podle zákona. Nový územní plán vznikal několik let, v mezidobí však podle Fišera začal platit nový stavební zákon a Povodí Moravy zároveň digitalizovalo záplavový plán.
„Lokalita se tak dostala do záplavové oblasti a zákon striktně říká, že tyto oblasti se v územním plánu nenavrhují na výstavbu. Pokud však v době zpracovávání územního plánu došlo k vydání právoplatného územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, tak ty platí,“ řekl.
Problém je podle Fišera v tom, že developeři chtěli původně rodinné domy stavět sami, dnes však hodlají prodat parcely a budoucí majitelé chtějí stavět něco jiného.
„Mohou tam stavět to, co je v platném územním rozhodnutí. Na to dostanou i stavební povolení. Kdyby však byla stavba jiná, musí být nové územní rozhodnutí, a to nemůže být vydáno,“ vysvětlil náměstek.
S tím ovšem investoři nesouhlasí. „Komunikace a inženýrské sítě jsou již vybudovány, nicméně skutečnost, že navrhovatelé obdrží stavební povolení i na rodinné domy, nelze s jistotou předvídat. I pokud se tak stane, budou po dobu trvání územní rezervy omezeni v možnostech využívání svého majetku,“ stojí v žalobě.
Situaci navíc komplikují složité regule o zastavitelné ploše či zemědělském půdním fondu.
Výstavbu místní kvůli povodním bedlivě sledují
Žalobu na město Prostějov podaly dvě olomoucké společnosti: Dražby.net, která má v předmětu podnikání provádění dražeb, a Astra Games, kde polovinu drží olomoucký podnikatel Miroslav Barnet.
„Investoři nebudou celou věc komentovat,“ sdělil však jejich advokát Martin Začal z Olomouce.
V místní části Prostějova ve Vrahovicích budí jakákoliv nová výstavba mezi obyvateli velkou pozornost.
„Za bývalým OP Prostějov developeři postavili domky v záplavovém území. Měli podmínku, že nesmí zvednout terén, udělali to jinak, a tím pádem se při povodních voda rozlila směrem na sever do ulic. Vzniklo vzbouření na vsi a stejný případ by mohl nastat i tady. Je to dost ožehavá záležitost,“ připomněl náměstek Fišer.
To potvrzuje i bývalá dlouholetá předsedkyně vrahovického osadního výboru Milada Galářová. „Nejde jen o vodu, která teče potokem, ale je tady i vysoká spodní voda, takže ve Vrahovicích jsou často zatopené sklepy. Proto jsou tady z povodní a záplav mezi lidmi velké obavy,“ uvedla.
