Zatímco v roce 2020 podle statistik zveřejněných policií spáchali mladiství v kraji pět násilných činů a v dalším roce jen tři, v letech 2023 a 2024 už jich byly dvě desítky. Násilné projevy mohou mít podle expertů původ mimo jiné v nárocích, jimž mládež ne vždy zvládá dostát.
„Agresivita mladých lidí plyne z nejistoty, problémového hodnotového ukotvení i toho, že jsou na ně kladeny čím dál větší požadavky, což vede k častějšímu patologickému chování. Jsou přetíženi očekáváními okolí i vlivem sociálních médií a jejich influencerů. Rovněž jsou vystaveni obrovskému stresu, se kterým se velmi obtížně vyrovnávají,“ shrnul sociolog Vojtěch Bednář.
Taktéž úředníci odboru sociálních věcí krajského úřadu zmiňují dlouhodobý stres ve společnosti, zhoršující se rodinné zázemí u části dětí a mladistvých i snadnou dostupnost online obsahu, jenž normalizuje agresi a snižuje citlivost vůči násilí.
Udržet situaci pod kontrolou se snaží třeba Uničov, kde město podle starosty Radka Vincoura (ODS) udělalo průzkum mezi mládeží.
„Jsme v pozoru. Nárůsty jsou patrné, i když mnohdy skryté. Alarmující je hlavně sebeubližování. Máme vyčleněného strážníka, který je preventistou, dále konzultace s řediteli škol, výchovnými pracovníky a dalšími lidmi z oboru, jako je například organizace Podané ruce,“ nastínil.
Pedagogové dostali manuál s příklady a postupy
Jako možné příčiny zmínil vliv sociálních sítí či dostupnost některých návykových látek, mimo jiné nyní hojně probíraného kratomu.
„Tematika je živá, snažíme se hlavně tvořit programy pro využití volného času dětí, aby se zabavily třeba sportovními aktivitami a neměly prostor trávit čas tak, jak nechceme. Jednáme též o zřízení centra, kam by si mládež mohla v případě špatného počasí přijít zahrát fotbálek a podobně,“ dodal Vincour s tím, že zatím město nemá peníze ani vhodné prostory.
Odborníci řeší nový fenomén. Děti si ráno míchají kratom, aby vydržely ve škole |
Školy řeší dětskou agresivitu jako jeden z rizikových projevů chování. Využít mohou metodický pokyn ministerstva školství.
„Pedagogové tak mají ‚kuchařku‘, díky níž mohou odhadnout symptomy a na základě nich možná východiska. Mají k ruce i aktuální přehled legislativy v tomto směru a praktické příklady řešení konfliktů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Eva Knajblová.
Připomenula rovněž zpřísnění legislativy – za zvláště hrubé či opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáků nebo studentů vůči zaměstnancům školy či školského zařízení, případně ostatním dětem, může u středoškoláků následovat vyloučení a na základní škole podnět orgánu sociálněprávní ochrany dětí či policii.
Podle mapy sestavené Českou školní inspekcí, jež zobrazuje vnímanou závažnost rizikových a nežádoucích projevů chování řediteli a učiteli se kraj řadí mezi ty nejméně problematické. Vyšší hodnoty nicméně zaznamenalo Přerovsko a Jesenicko.
Na lepší péči chybí lidé i peníze
Ke zlepšení může vést kombinace prevence, dostupné odborné pomoci a včasné reakce na rizikové chování. Z toho vychází vládní program Bezpečné dětství: Cesta k prevenci násilí. K němu vznikla pracovní skupina, v níž jsou i zástupci kraje.
S násilím souvisí též péče o psychické zdraví. V regionu jsou zatím v provozu dvě centra pro dospělé se závažným duševním onemocněním, a to v Olomouci a Přerově.
„Provozují multidisciplinární terénní i ambulantní týmy a kombinují zdravotní i sociální podporu,“ doplnila Knajblová. Cílem kraje je mít do konce roku 2027 pět center.
Život na sociálních sítích ubližuje dětem stále víc, tvrdí experti. Města zvažují omezení |
Na chybějící akutní psychiatrickou péči už upozorňovali například představitelé Jesenicka. Podle hejtmanství však chybí personál v podobě psychiatrů, klinických psychologů a psychiatrických sester, stejně tak je problém se stabilním financováním a rozdělením odpovědností mezi resorty zdravotnictví a práce a sociálních věcí.
Loni proto kraj mimo jiné zařadil do sítě sociálních služeb terapeutické centrum pro děti a mládež od 12 do 20 let organizace MANA, od příštího roku začne v regionu působit i tým organizace Práh jižní Morava.
Trend nárůstu násilných projevů sledují bezpečnostní složky též u dospělých. „Ve společnosti obecně stoupá agresivita, na to pochopitelně strážníky školíme. Řekl bych, že u lidí klesá úcta k uniformě,“ uvedl nedávno třeba zástupce ředitele přerovské městské policie Miroslav Komínek.
Ve hře je trestání už od 13 let
Právě rodinné vzory, nedostatečná výchova i skutečnost, že některé děti jsou už od brzkého věku oběťmi a později pak samy přebírají násilné vzorce chování, jsou podle odborníků jednou z hlavních příčin negativního vývoje.
K čemu může v extrémních případech vést dokazuje zmíněný případ ze Zábřehu. Patnáctiletý chlapec zavraždil sedmapadesátiletého muže v noci u panelového domu. Dupal mu na hlavu a způsobil devastující zranění.
Patnáctiletý podezřelý z vraždy skončil ve vazbě. Brutalita i motiv šokují |
„Vyvinuté násilí bylo zarážející, i otrlí kriminalisté byli zaskočeni. Se soudními lékaři jsme se shodli, že takovou devastaci hlavy jsme v naší kariéře ještě nezažili,“ podotkl šéf krajské kriminálky Jan Lisický.
Agrese při napadeních podle něj zůstává typově stejná, ale v posledních letech stoupá její intenzita. Obviněný mladík se doznal, nyní čeká na soud. Vzhledem k věku mu hrozí maximálně deset let vězení.
I kvůli podobným situacím ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) navrhuje, aby se hranice trestní zodpovědnosti snížila u vybraných trestných činů na 13 let.
„To, co roste a na čem se shodují všichni, je brutalita a násilnost. Ať už jde o dětské gangy, nebo o jednotlivce, kteří i kvůli tomu, jak dnes vypadá duševní zdraví dětí, ubližují ostatním,“ řekl v únoru v pořadu Rozstřel na iDNES.cz.
25. února 2026 |
