Nová cyklostezka se smíšeným provozem začala fungovat u prostějovské nemocnice a zahrnuje i protihlukovou stěnu. Celá akce přišla na víc než 17 milionů.
„Cena samotné cyklostezky s délkou 270 metrů byla 3,6 milionu korun. Jedná se o poslední chybějící úsek cyklostezek severozápadního kvadrantu vnějšího městského okruhu mezi Kosteleckou a Plumlovskou ulicí o celkové délce 1,7 kilometru,“ uvedl primátor Prostějova František Jura.
Stezka propojuje dvě klíčové prostějovské výpadovky, jenže stejně jako na jiných místech v Prostějově, ani u nemocnice na sebe jednotlivé úseky plynule nenavazují.
Dlouhodobě na tento problém upozorňuje například opoziční zastupitel a člen dopravní komise Petr Ošťádal. „Kdo jezdí po Prostějově na kole, tak ví, že cyklostezka obvykle končí u první křižovatky. Zářným příkladem je nově vybudovaná stezka pro cyklisty a pěší v ulici J. Lady,“ upozornil zastupitel.
Trasa mohla bezpečně propojit velké sídliště Anglická s okolím nemocnice a pokračovat až k zimnímu stadionu. Jenže příležitost zůstala nevyužitá.
„Nová stezka byla vyprojektována tak, že na kole nepřejedete ani Plumlovskou výpadovku a ani jedno z ramen kruhového objezdu u nemocnice. Bude tedy třeba buď porušovat předpisy, nebo neustále naskakovat a seskakovat z kola jako při cyklokrosu,“ popisuje situaci Ošťádal.
Podobných míst je přitom v Prostějově více, například na konci Brněnské, Olomoucké nebo v Melantrichově ulici.
„Nedávno jsem se znovu dívala na filmy o našem městě a jeho rozvoji ve 20. století. Především první polovina ukazuje, jak byl Prostějov budován koncepčně. Dnes po nás zůstane zmatečný systém stezek a nějaké ty květinkové louky,“ přidala se ke kritice například i Prostějovanka Maria Řičánková.
S některými majiteli pozemků se nelze domluvit
Vedení radnice namítá, že propojení jednotlivých úseků často znemožňují komplikované vlastnické a majetkoprávní vztahy, a upozorňuje, že síť městských cyklostezek zdaleka není hotová. Začátkem letošního roku mohli cyklisté na území Prostějova využívat přes 33 kilometrů cest, dalších přes 20 kilometrů je v přípravě.
Z páteřních tras zatím úplně chybí stezka do Určic a spojení vnitřního okruhu, dále propojení trasy na Plumlov, dokončení stezky k autobusovému nádraží a pokračování do místní čtvrti Vrahovice.
Podle náměstkyně primátora Aleny Raškové, která má na starosti dopravu, město vychází z koncepce budování cyklistických tras.
„Jsou zahrnuty hlavní směry z centra města ven, na Hloučelu a do okolí. Hlavním problémem však je, že pozemky, po kterých chceme cyklostezky vést, ne vždy patří městu a občas se s majiteli pozemků velice špatně vyjednává,“ říká.
Jako příklad uvádí třeba trasu v Olomoucké ulici, kde by logicky cyklostezka měla být na pravé straně, protože by se cyklisté snadněji dostali k obchodnímu centru a nemuseli křižovat jednu z nejfrekventovanějších výpadovek.
Plány obcí a měst a kraje se často nepotkají
„My jsme ale vůbec nebyli schopní se s majiteli domluvit a u J. Lady to bylo podobné. Svou roli také hraje bezpečnost a to, že silnice a křižovatky patří kraji,“ dodává náměstkyně. V plánu je nyní podle ní stavba cyklostezky v průmyslové zóně a připravuje se také trasa na Určice, kde by měl být i chodník k azylovému centru.
Krajský cyklokoordinátor Petr Smítal dodal, že rozdrobené úseky cyklostezek nejsou problémem jenom Prostějova.
„Vždy záleží na typu příslušné křižovatky a požadavcích na bezpečnost provozu. Silnice jsou často ve vlastnictví kraje, ale cyklodopravu řeší města a obce a plány se prostě nesetkají,“ popisuje Smítal.
„Když se vyskytne problém, obce postaví aspoň ten liniový, jednodušší úsek. Nejsme ještě tak daleko jako v zahraniční. Třeba v Rakousku, když se dělá křižovatka, už se uvažuje, jak vyřešit cyklostezku, i když tam ještě žádná není,“ vysvětlil cyklokoordinátor.
