Nejdřív musela část pacientů z léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) na interní oddělení. Zhruba týden nato propustili z hospitalizace závislé na omamných látkách, aby uvolnili prostory oddělení adiktologie. Ani tak lékařům Vojenské nemocnice Olomouc nestačí kapacity pro další a další pacienty s těžším průběhem nemoci covid-19.
Přestěhují proto z LDN také vojenské veterány. K předchozím 27 tak přibude dalších patnáct lůžek. Celkem jich všechny české nemocnice mají pro covid pozitivní pacienty vyčlenit 10 tisíc.
„Počet nově diagnostikovaných pozitivních osob se zdvojnásobuje každých devět až deset dní. S tím se zdvojnásobuje také počet hospitalizovaných. I přes nedávno vládou přijatá opatření tento trend neslábne,“ řekl Roman Havlík, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL), který je koordinátorem krizové nemocniční péče v Olomouckém kraji.
V regionu bylo na konci minulého týdne hospitalizováno 205 lidí, z toho 37 vyžadovalo intenzivní péči. Z celkového počtu bylo ve FNOL 39 pacientů, z nich 12 na jednotkách intenzivní péče (JIP).
Pro covidové pacienty má nemocnice vyčleněná čtyři oddělení – jedno na hematoonkologické klinice, další na I. chirurgické klinice a dvě ve vyprázdněné budově zvané Franz Josef, která se má bourat, ale nyní znovu ožila nemocničním ruchem.
Jenže ani dohromady 60 lůžek nestačí a zařízení plánuje na příští týdny velké manévry. Havlík je podrobně představil zaměstnancům v otevřeném videoprojevu.
Nemocnice přesune ortopedické pacienty na traumatologii a pacienty z kliniky ústní a čelistní chirurgie na oddělení ORL. Tak získá dalších 70 lůžek pro nemocné s covidem-19. „Postupně vyprázdníme i jedno patro na druhé interní klinice, kde bude dalších padesát lůžek. Tak budeme mít postupně nachystáno až 200 standardních lůžek pro covid pozitivní,“ nastínil ředitel.
Kritickým bodem celého plánu je zdraví personálu
Pro nemocné v nejvážnějším stavu bude v nemocnici 50 míst na JIP. Pro intenzivní péči postupně připraví celé patro na klinice anesteziologie a resuscitace a také IPCHO – intenzivní péči chirurgických oborů – nebo JIP na oddělení rehabilitace.
„Nemůžeme dopustit, abychom neměli kam covid pozitivní pacienty přijímat,“ zdůraznil Havlík. Jedním dechem však dodal, že kritickým bodem celého plánu je nemocnost personálu. Ta se dá ovlivnit jen stěží, přičemž současná situace se nevyvíjí dobře jak v Olomouci, tak i v dalších nemocnicích kraje.
Počet zdravotníků, kteří jsou kvůli nákaze novým koronavirem v izolaci, dosáhl v regionu na konci minulého týdne počtu 300. Stovky dalších jsou kvůli kontaktům s nakaženými v karanténě, i když většina z nich je v karanténě pracovní – to znamená, že za zvýšených hygienických opatření dál chodí do práce.
Nejvážnější situace je v Nemocnici Šumperk, kde už se personálu začíná nedostávat. „V důsledku poměrně nepříznivé situace jsme požádali kraj o přidělení mediků a studentů střední zdravotnické školy. Doufáme, že nám je přidělí co nejdříve, protože budeme brzy v situaci, kdy se nám bude hodit každá pomoc,“ uvedl náměstek pro léčebnou péči Nemocnice Šumperk Josef Čikl.
Zařízení muselo na konci minulého týdne rozšířit lůžkový fond svého dočasného infekčního oddělení z 20 na 40 lůžek. I tak bylo oddělení okamžitě ze dvou třetin plné, nemocnice přitom počítá, že nakažených pacientů, kteří vyžadují hospitalizaci, bude přibývat. Prakticky plné je i oddělení ARO, kde je deset lůžek.
Zdravotnictví čeká jedna z nejtěžších zkoušek v historii
Zdravotnické posily z řad mediků a budoucích sestřiček nemocnice poptává do svého běžného provozu. Poté, co omezila plánované operace a některé ambulance, totiž i nadále poskytuje akutní péči. Už dříve vyzvala zdravotníky na rodičovských dovolených či v důchodu, aby i oni přišli na pomoc.
„Nadále platí, že bychom potřebovali nemocnici personálně posílit o další sanitáře, praktické i všeobecné sestry a plánujeme znovu oslovit také terénní specialisty,“ dodal Čikl s tím, že české zdravotnictví čeká v následujících týdnech jedna z nejtěžších zkoušek v historii.
Na to psychicky připravuje své zaměstnance i FNOL, která postupně přesouvá personál, jenž není nezbytný pro akutní péči, do nově budovaných covidových týmů.
„Transformace naší nemocnice se postupně dotkne všech pracovišť a téměř každého zaměstnance. Mnozí z nás si budou muset osvojit nové dovednosti a kompetence. Bude to příležitost poznat i jinou medicínu a nové kolegy. Nemám žádné obavy, že bychom to nezvládli,“ tvrdí ředitel Havlík.
