Na přípravu a podání žalob má nyní Německý řád, coby nástupnická organizace Řádu německých rytířů, tři roky.
„Budeme se muset soudit o každou stavbu zvlášť. Pro všechny to bude bohužel nepříjemné. Půjde o spory, u nichž se bojím, že se budou táhnout několik let. Během tří let se bude dělat analýza toho, co a kdy se bude žalovat,“ říká vikář Velmistra Německého řádu Metoděj Hofman.
Kdy přesně se tedy dá lavina žalob do pohybu, teď není možné odhadnout. O tom, že střední Moravu a Jeseníky zasáhne, však už není pochyb.
„A priori tam jsou žaloby na stát, v nichž vyjádříme pochybnost ohledně vlastnictví, dáme žalobu na určení toho, kdo je vlastníkem. Nezávislý soud tak bude muset rozhodnout, jestli se oprávněně domáháme restituce, anebo ne,“ upřesňuje Hofman.
Právě on má v Německém řádu církevní restituce na starosti, rytíři skrze ně o majetky požádali loni na podzim. Kromě více než 13 tisíc hektarů pozemků, archivů či inventáře a vybavení domů, jenž jim dříve patřily, chtějí zpět i hrady Bouzov a Sovinec, zmiňované Lázně Karlova Studánka či zámek v Bruntále.
Řády se zřejmě budou chtít spojit a postupovat společně
Prozatím však nezískali nic. Například u Lázní Karlova Studánka či hradu Bouzov už mají oficiálně potvrzené, že jim stát dobrovolně nic vracet nechce. Řád tak čeká na vyřízení dalších žádostí. Velkým optimistou však Hofman, člen nejužšího vedení řádu, není.
„Čekáme, jak se zachovají ostatní řády, které mají stejný problém. Nikdo nechce postupovat samostatně. Je potřeba se sejít a říct, jaká bude taktika,“ přemítá vikář.
Jeho obavy potvrzuje i stanovisko Ministerstva kultury. „Podle dostupných údajů byl majetek Německého řádu zkonfiskován podle dekretů prezidenta Beneše, což by znamenalo překážku bránící jeho vydání podle ustanovení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,“ podotýká mluvčí ministerstva Helena Markusová.
Sám Hofman přitom takový scénář s odkazem na historické souvislosti už dříve odmítl. Právě zodpovězení otázky, zda byl majetek rytířů skutečně zabaven dle Benešových dekretů, bude v soudních bitvách podle všeho klíčové.
Církevní restituce komplikují investice i žádosti o dotace
Ministerstvo kultury tak řádu již odmítlo vydat kapli v Karlově Studánce. Tamním lázním, o něž rytíři prozatím neúspěšně usilují, však církevní restituce komplikují život už teď.
„Nemůžeme nakládat s nepotřebným majetkem, problémem jsou i investice, a narážíme třeba i při snaze získat dotace,“ uvedl nedávno ředitel lázní Radomír Maráček. Zároveň si ovšem klade otázku, na základě čeho se rytíři chtějí o majetek soudit.
„Dle vyjádření Ministerstva kultury jim to restituční zákon neumožňuje,“ upozorňuje. Pokud tedy řád využije jiné než restituční paragrafy, nemělo by se na stavby či pozemky dle Maráčka vztahovat jejich zablokování, které je spojeno právě jen s restitucemi.
Správce Bouzova, jímž je Národní památkový ústav (NPÚ), problém v budoucích soudních bitvách o známý hrad nevidí.
„Dokud nebude ohledně vlastnictví rozhodnuto jinak, zůstává Bouzov v majetku státu a při plánování investic na údržbu či obnovu na něj bude pohlíženo jako na kteroukoli jinou ze zhruba sto třiceti zpřístupněných památek ve správě NPÚ,“ ujišťuje náměstek generální ředitelky pro památkovou péči Martin Tomášek.
