Sčítání účastníků nedělních bohoslužeb se uskutečnilo tři týdny po sobě loni v říjnu. Aby výsledná čísla odpovídala co nejvíce běžné neděli, vyřadili organizátoři údaje z poutních slavností a hodů či výrazně populární místa, jako je Svatý Hostýn.
I když jsou tak údaje spíše přibližné a zaokrouhlené, trend je jasný. V roce 1999 chodilo o nedělích do kostela 112 tisíc lidí, o deset let později 97 tisíc a v roce 2019 už jen 78 tisíc. Po covidové pandemii pak přineslo loňské sčítání výsledek 60 tisíc.
Zhruba dvě třetiny tvoří ženy a přibližně stejný poměr představují lidé, kteří nejsou výdělečně činní.
V Olomouci uvedli do funkce nového arcibiskupa. Obřadu přihlížely tisíce lidí |
„Proto je nezbytné, aby financování života farností a arcidiecéze stálo na principu solidarity. Aby ti, kteří mohou diecézi podpořit většími finančními dary, vyvážili to, že mnozí si velké příspěvky církvi dovolit nemohou,“ uvedl k průzkumu za pracovní skupinu diecézní kněžské rady Pavel Hofírek.
Zároveň ubývá v kostelech lidí od 20 do 40 let, zato více chodí senioři od 60 do 80 let. Průměrný věk při sčítání tak byl 48 let.
Víra a chození do kostela spolu nemusí souviset
Farář Hofírek upozorňuje, že nelze jednoduše říct, že by se mladší lidé víře vzdalovali, zatímco starší se k ní vraceli. Takzvaní mladí dospělí podle něj hledají své místo v životě a jsou zahlceni rodinnými i pracovními povinnostmi.
„Naopak ve druhé polovině života mají lidé více prostoru na duchovní rozvoj, též fakticky víc času na účast na bohoslužbách a aktivní zapojení se do života farnosti,“ sdělil. Nemusí tedy nutně jít o ztrátu vnitřní víry.
Chodíte do kostela?
S tím souhlasí i olomoucký psycholog Lubomír Smékal. „Když je člověk úplně mladý, cítí se ‚nesmrtelný‘. S věkem je jeho pohled realističtější a dostává se mu do pozornosti i téma smrti. S čímž už je velmi úzce spojena víra. Spolu s vnímáním své vlastní smrti se zamýšlíme nad tím, co bude potom, a církev poskytuje jedno z možných vysvětlení,“ řekl.
Zároveň podotkl, že lidé často víru vnímají různě. „Společnost není absolutně sekularizovaná. Existuje spousta lidí, kteří mají nějakou víru, ale současně nechuť k organizovanému sdílení. Mnoho z nás má přesvědčení, že existuje něco, co není hmatatelné. Nicméně je tu spousta přístupů, ať už je to křesťanství, buddhismus nebo kvantová fyzika,“ shrnul Smékal.
Věřící mají přispívat aspoň 50 korun měsíčně
Výsledek sčítání zároveň potvrdil, co už správci arcidiecéze věděli, tedy že se nevyhnou reformě farní sítě. V jednotlivých děkanátech se totiž výrazně liší počet farností i účastníků bohoslužeb – od tisíce v děkanátu Vyškov po 6 400 v Uherském Hradišti. V olomouckém děkanátu jde o 3 700 lidí.
„Týká se to především toho, že kněží, ale hlavně věřících, ubývá. Stává se, že kněz je na místě, kde už o něj není takový zájem, kde to zůstává třeba jen na několika nedělních bohoslužbách, ale typicky kněžskou práci, službu a radu u něj nikdo nehledá. Jinde zase kněží říkají, že se to nedá zvládnout, že by mohli dělat víc, lidé mají zájem, ale jejich čas a síly jsou omezené,“ nastínil v prosincovém rozhovoru arcibiskup Josef Nuzík.
Gagarin v nebi Boha neviděl, vzpomíná na posměšky olomoucký arcibiskup |
I on teď vybízí k finanční podpoře. „V roce 2030 končí státní podpora církve i olomoucké arcidiecéze. Už několik let hospodaříme na zrestituovaném majetku a daří se nám zajistit asi dvě třetiny rozpočtu. Zbývající třetinu bychom rádi pokryli novými investicemi, ale též vznikajícím projektem Donátor,“ odkázal na letos založený fond na podporu kněží a pastorace.
Cílem je vytvořit „velkou rodinu malých dárců“, doporučeno je 600 korun ročně posílaných online, tedy 50 korun měsíčně. Jde o jiné peníze, než je příspěvek do kasičky v kostele, protože takové dary jdou dané farnosti na opravy či energie, nezahrnují ale platy sloužících kněží.
Navýšit jejich počty v minulosti pomáhali zájemci z Polska, tehdy představovali významnou posilu. Nyní už arcidiecéze hledá jiné cesty.
„Nejvíce to platilo v období první poloviny 90. let, kdy šlo o cílenou snahu využít tehdy velikého zájmu o duchovní povolání v Polsku. Někteří z nich upřednostnili působení v zahraničí, zájemci o kněžskou službu přicházeli na pozvání biskupů. Takto hromadnou a cílenou pozvánku pro polské ‚posily‘ už dnes neuplatňujeme,“ řekl mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka.
Z let 1990 až 2010 působí dnes v arcidiecézi 28 polských kněží, z následujících patnácti let do současnosti sedm. Poslední přišel v roce 2020.
