„Je to splněný sen, neskutečně krásná zpráva. Máme ještě všechno před sebou, ale hlavní je, že Ondra dostal šanci na úplné vyléčení,“ líčí hochova maminka Tereza z Olomouce.
Na Ondrovu leukémii se přišlo náhodou u pediatričky. „Byl se mnou spíše jako doprovod a lékařce se syn zdál víc bledý než obvykle a udělala mu odběry. Do té doby žádné potíže ani jiné příznaky neměl,“ popisuje matka.
Výsledky pak roztočily kolotoč dalších vyšetření, a nakonec ukázaly diagnózu akutní leukémie. „Ondra začal okamžitě podstupovat chemoterapie, ale už v té době jsme věděli, že bude potřebovat transplantaci kostní dřeně,“ dodává žena, která si nyní konečně může oddechnout, protože se vhodný dárce našel.
Příběh chlapce se už dříve začal šířit po sociálních sítích díky videu, které vytvořili Ondrovi dětští příbuzní. Následně ho sdílel mimo jiné bývalý premiér Mirek Topolánek, který sám bojuje s rakovinou slinivky a navíc je taktéž Ondrovým příbuzným.
Také maminka si přeje, aby podobnou šanci jako její syn dostali i další malí či velcí pacienti, kteří potřebují krvetvorné buňky. „Měli jsme štěstí a přála bych ho i ostatním. Proto pokud můžete a chcete, určitě se přijďte zapsat do registru,“ vybízí veřejnost.
Zápis do registru dárců zabere jen několik minut
Univerzita Palackého totiž právě nyní při příležitosti Dne dárcovství uspořádala nábor do registru dárců kostní dřeně. Uskuteční se v pondělí od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen akademikům, ale i veřejnosti.
„Přestože dnes registry dárců kostní dřeně spolupracují napříč zeměmi, pro každého čtvrtého pacienta se stále nedaří vhodného dárce najít,“ podotkla Herta Šůstková, mluvčí neziskové organizace Šance Olomouc, jež od roku 1991 pomáhá hematologicky, onkologicky a chronicky nemocným dětem a jejich rodinám na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc.
„Každý nový člověk v registru proto znamená větší šanci na nalezení shody pro všechny děti a dospělé, kteří transplantaci potřebují,“ dodala.
Kdybych mohl, také pomůžu. Hoch po leukémii propaguje registr kostní dřeně |
Organizátoři náboru hledají především zdravé mladé lidi ve věku od 18 do 35 let s hmotností nad 50 kilogramů, kteří v minulosti neprodělali závažné onemocnění a neužívají trvale léky.
„Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní jednoduchý formulář s kontaktními údaji a absolvuje bezbolestný stěr z úst odběrovou tyčinkou. Tím pro něj registrace končí. Pokud se někdy v budoucnu ukáže, že by mohl být vhodným dárcem pro konkrétního pacienta, registr jej kontaktuje,“ přiblížila Šůstková.
Historicky nejvíc tuzemských dárců
V českém registru dárců kostní dřeně je aktuálně bezmála 170 tisíc lidí, letos se jich do konce prázdnin zaregistrovalo skoro 11 tisíc. Podle Šůstkové nejvíce dárců přibylo z Prahy a Středočeského kraje, hned v závěsu za nimi je olomoucký region.
„Olomoucký kraj je na tom tradičně v počtu dárcovství velice dobře, například minulý rok měla Olomouc nejvíce zapsaných dárců z celé republiky a bylo jich přes šest tisíc. I díky tomu se loni v Česku povedl největší nábor v historii čítající 24 494 dárců,“ shrnula Šůstková s tím, že v porovnání s Evropou však Česko spíše zaostává za Německem a dalšími zeměmi.
Díky dárkyni přežil leukémii, teď sám motivuje lidi k zapsání do registru |
Telefon se sdělením, že jsou vhodnými dárci, přitom letos zazvonil už 106 z nich. „Jedná se o rekordní počet odběrů krvetvorných buněk v historii registru,“ vyzdvihla mluvčí Šance Olomouc s tím, že ačkoliv mladí lidé od zápisu zůstávají v registru až do šedesáti let, šance, že budou vybraní, je velice malá. Pohybuje se kolem jednoho procenta.
Ondra měl štěstí a v krátkém časovém horizontu se pro něj podařilo najít dárce, jenž s ním má neuvěřitelnou shodu. „Každý člověk minimálně jednoho dárce na světě má, ten pro Ondru se našel. Taková shoda se často nepodaří ani v rodině,“ zdůraznila Šůstková, která se mimo jiné snaží vyvracet mýty, jež kolem dárcovství kostní dřeně panují.
„Mladí lidé si často myslí, že zápis bolí nebo že jim budou brát kus kosti. Jsou pak překvapeni, že je celý proces tak jednoduchý a bezbolestný. Také málokdo ví, že pokud jste vybraný jako vhodný dárce, samotný odběr kostní dřeně se dnes provádí ambulantně - jde o téměř podobný proces jako darování krevní plazmy, jen o něco delší - jde tedy o neinvazivní ambulantní záležitost,“ uzavřela Šůstková.
