Když před třemi lety vznikla studie obnovy bazénu, zněly odhady na 90 milionů korun. Ceny stavebních prací se ovšem od té doby výrazně zvýšily, takže se nyní hovoří o částce kolem 120 až 130 milionů.
Ceny zakázek se navíc v soutěžích v současnosti dají snížit jen výjimečně, leckdy je tomu dokonce naopak, protože kvůli převisu poptávky si stavební firmy mohou mezi zakázkami vybírat.
„Stále víc to vypadá, že na Jesenicku nebude krytý bazén a v příštích letech se bude jezdit do Šumperka nebo do Polska, kam už ostatně ze severní části Jesenicka lidé i školy jezdí,“ míní předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka (SMOJ) Lubomír Žmolík.
Starosta České Vsi Petr Mudra uvedl, že cenu stanoví projekt, který se nyní bude připravovat.
„Teď je předčasné mluvit o částce. V každém případě se ale neobejdeme bez dotací státu, kraje a pomoci měst a obcí, které náš bazén využívají a chtějí v tom pokračovat i po rekonstrukci,“ říká Mudra s tím, že definitivní rozhodnutí, zda se bude stavět, padne příští rok.
Před lety byla EU ochotná dát až 90 milionů, dnes nic
Současně přiznává, že shánění peněz na podobné projekty je neustále složitější.
„Když chtěl před lety stavět velké wellness centrum s krytým bazénem Jeseník, nebyl problém získat od Evropské unie devadesátimilionovou dotaci. My jsme tehdy od plánů na rekonstrukci našeho kryťáku odstoupili a podporovali jako regionální investici výstavbu tohoto wellness centra. To se ale nepostavilo a dotace je nenávratně pryč. Teď jsme na tom, co se týká šancí získat dotace na krytý bazén, výrazně hůř než před lety,“ shrnul Mudra.
Evropská unie už totiž na tyto typy staveb peníze nedává a stát má strop na jednu velkou akci tohoto druhu 40 milionů. S přílišnou štědrostí navíc nemůže Česká Ves počítat ani u Olomouckého kraje, pravidla příslušného dotačního programu pro rok 2020 hovoří o maximální částce na investici ve výši osm milionů.
Jak to bude v dalších letech, není jasné, ale jen těžko lze předpokládat, že se horní hranice dotace výrazněji zvýší, naopak se s očekávanou světovou ekonomickou recesí bude spíše snižovat.
Významnou pomoc přislíbila radnice ze sousedního Jeseníku. Město chce přispět tisícikorunou za každého svého občana, tedy zhruba jedenácti miliony, za podmínky, že přispějí také další obce Jesenicka. Od těch už ale bude pomoc výrazně skromnější.
„Přispět hodlá jen malý počet obcí, částka by nepřevýšila tři miliony,“ odhaduje šéf SMOJ Žmolík.
Vesnice by si zřejmě musela půjčit desítky milionů
Pokud by tak Česká Ves dostala maximum od státu i kraje, získá celkem přes 60 milionů, což je přibližně polovina nákladů. Zbytek by musela zaplatit sama. Otázkou je, kolik si může vesnice se zhruba dvěma a půl tisíci obyvateli půjčit, aby ji to ekonomicky nezničilo.
„My jsme řekli, že dotáhneme projekt do fáze pro stavební řízení, kdy budeme znát rozpočtové náklady. Projekt má být regionální, a pokud tady nebude dostatečná podpora od dalších obcí, stavět nebudeme,“ okomentoval tuto otázku Mudra.
Jakou výši podpory považuje za dostatečnou, ale nespecifikoval. Připomněl nicméně, že provoz krytého bazénu obec dotuje ročně dvěma miliony korun a dává zdaleka nejvíc ze všech vesnic a měst, které bazén využívají. Přes devadesát procent návštěvníků bazénu přitom bydlí mimo Českou Ves.
„Rozhodli jsme se nést tu zátěž, protože krytý bazén považujeme za základní sportovní infrastrukturu. Když u nás bazén nebude, ušetříme,“ doplnil Mudra.
Pokud by se Česká Ves rozhodla, že stavět nebude, nabízí se otázka, zda se k původním plánům vrátí Jeseník, kde v uplynulých letech zkrachovala výstavba velkého wellness centra za 300 milionů i další, notně ořezaný projekt.
„My samozřejmě podporujeme výstavbu v České Vsi tak, jak bylo domluveno. Pokud to nevyjde, bude na stole varianta mluvit o výstavbě u nás, protože Jeseník je největším městem okresu a má mnohem větší možnosti než Česká Ves,“ říká o této možnosti starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.
„Já ale v této chvíli nevím, jestli bychom se k tomu měli po dvou neúspěšných pokusech o výstavbu krytého koupání vracet a do jaké míry můžeme být důvěryhodní,“ dodává.
