V souvislosti s válkou na Blízkém východě představil Karel Havlíček v pondělí na Bezpečnostní radě státu plán hospodářské odolnosti. O den později ho pak přiblížil na olomouckém fóru.
„Nejde ani tak o to, kdy začnou pouštět lodě kritickým průlivem. Více nás zajímá, jak je poničená infrastruktura v regionu a co to může znamenat ve střednědobém časovém horizontu. Zatím se to nevyvíjí příliš dobře, což by znamenalo, že energií bude méně a bude o ně rvačka. Logicky to bude mít vliv na cenu,“ řekl ministr s tím, že Česko musí být připravené.
Optimistický scénář má podle něj současnou podobu a ještě není kritický. Ustát lze i trvání situace další týdny či měsíce, ačkoli už to bude mít výraznější ekonomické dopady.
„Kritická varianta je, že se dostaneme do situace, kdy by hrozil nedostatek energií. Připravujeme proto jasná opatření. Jezdíme po světě, smlouváme a připravujeme se tam na nouzové nákupy,“ zmínil jednání v USA, Alžíru, Kazachstánu, Ázerbájdžánu či Uzbekistánu.
„Pochopitelně se věnujeme zásobám, ať už ropným skrze správu hmotných rezerv až po zásoby plynové. Musíme je postupně naplňovat, začíná se vtláčet,“ dodal Havlíček.
Reagovat lze rychle, ale bude to mít svou cenu
Zmínil také cenové dopady na průmysl a obyvatelstvo. „U pohonných hmot jedeme v nutném režimu, není na dlouhou dobu, ale ceny se nám podařilo udržet ještě docela rozumně lehce pod průměrem středu Evropy. Ve finále to slouží i průmyslu k zásobování. Nešli jsme na šílenou polskou cestou, která znamenala ze dne na den posun pohonných hmot o 15 procent dolů,“ připomenul rozhodnutí, na které muselo Česko reagovat.
Polská vláda zavádí maximální ceny paliv. Nafta bude stát v přepočtu přes 43 korun |
Stát připravuje i scénáře pro nepříznivý vývoj cen energií. „Do velké míry se odvíjejí od cen plynu. Máme stanoveno, jaká cena na burze, případně na trhu je spouštěčem pro různá opatření. Jediná možnost, která je, ale je férová, je snížení regulované složky elektřiny, případně plynu. U elektřiny máme stále ještě 50 procent, u plynu přibližně 20 až 25 procent,“ uvedl Havlíček a upozornil, že podobná situace vůbec nastat nemusí.
„Pokud to však stát udělá, velmi rychle dokážeme prostřednictvím Energetického regulačního úřadu snížit fakticky cenu, aniž bychom zasahovali do trhu. Okamžitě to pocítí každý spotřebitel, průmyslník, dodavatel zásobování a každá domácnost. Jediná otázka je, kolik do toho pustíme peněz,“ nastínil ministr.
Dále podotkl, že je potřeba prověřit, zda dopady na rozpočet vykompenzuje přínos podnikatelského sektoru.
„A to ve smyslu vyšší výkonnosti, vyšších daní, sociální, zdravotní, investice a tak dále. Je to ekonomická diskuse. Prostor tu ale je a stát s tím musí počítat. Musí mít legislativní nástroje, aby to byl schopen spustit. Kritický scénář je kombinace snížení regulované složky a snížení složky tržní, tedy finální zastropování. Neříkám, že to nastane, nepřivolávám to, ale musíme být připraveni,“ uzavřel Havlíček.
