Obrovskou finanční injekci na výzkum a zviditelnění ve světě pošleEvropská unie do špičkových olomouckých laboratoří. V příštích pěti letech může Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum počítat s více než 360 miliony korun a Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) s 335 miliony.
Peníze pomohou mimo jiné ke zrození odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin či k objevu fascinujících nanomateriálů, jež dokážou vyčistit vodu.
Peníze dorazí z šestimiliardového balíku dotací na excelentní výzkum, usilovalo o ně 130 českých badatelských týmů. Nyní EU v první vlně mezi 15 nejlepších pracovišť, včetně dvou olomouckých, rozdělila přes pět miliard.
Ředitel RCPTM Radek Zbořil už má jasno, na co miliony jeho centrum využije. Pořídí mimo jiné nový skenovací elektronový mikroskop. „Můžeme se tak stát předním evropským mikroskopickým centrem. Už teď máme v tuzemsku nejvýkonnější transmisní elektronový mikroskop,“ připomíná Zbořil.
Peníze posílí vazbu Olomouce na švýcarský CERN
I díky nákupu dalšího mikroskopu se Zbořilovo pracoviště posune dál ve vývoji nanotechnologií, jež výrazně pomohou při zlepšení kvality životního prostředí, při péči o lidské zdraví či využití obnovitelných zdrojů energie.
„Vědci se budou zabývat také vývojem nových superfunkčních materiálů s unikátními magnetickými, optickými a katalytickými vlastnostmi anebo využitím nanomateriálů při čištění vod, ochraně životního prostředí, produkci a uchování vodíkové energie či v biomedicíně,“ vypočítává Gabriela Sýkorová Dvorníková, mluvčí Univerzity Palackého, s jejíž přírodovědeckou fakultou je RCPTM úzce propojené.
Zbořil vyzdvihuje, že evropské peníze v projektu „Nanotechnologie pro budoucnost“ upevní pozici centra ve velkých výzkumech, na nichž místní vědci spolupracují s experty z celého světa.
Jde například o bádání v evropské laboratoři částicové fyziky CERN či v observatoři Pierra Augera v Argentině.
„Výzkumné programy povedou odborníci nejen z tuzemska, ale také z USA, Hongkongu nebo Itálie. Projekt navíc předpokládá zapojení dvanácti nových špičkových vědců převážně ze zahraničí,“ dodává Zbořil.
Těsnou vazbu na přírodovědeckou fakultu má také Centrum regionu Haná (CRH). Unijní peníze vědce v rámci projektu „Rostliny pro udržitelný globální rozvoj“ posunou k novým poznatkům a technikám, díky nimž i přes rozluštění DNA vyšlechtí pro zemědělství rostliny, které dají lidstvu bohatší sklizně a budou odolnější vůči počasí.
„Výsledky laboratorního výzkumu v oblasti genetiky, molekulární biologie a biochemie jsme schopni poměrně rychle ověřovat pokusy v růstových komorách, ve skleníku a následně i přímo na poli,“ popisuje ředitel CRH a děkan přírodovědecké fakulty Ivo Frébort.
Výsledky musí vědci dodat na podzim roku 2022
I Frébort počítá s tím, že část peněz půjde na nové unikátní technické vybavení. CRH tak pořídí přístroj na analýzu DNA, mikroskop se supervysokým rozlišením pro studium buněčného jádra rostlin či bezpilotní vrtulník s leteckým skenerem. Ten odborníci využijí při sledování rychlosti a míry růstu rostlin přímo na poli.
„Projekt posílí také vazby na partnerská špičková vědecká centra ve Velké Británii, Švédsku, Španělsku, Francii, USA i Saúdské Arábii,“ dodává děkan.
Kromě olomoucké univerzity se do patnáctky vítězných projektů podařilo dostat hned dva zástupce už jen pražské Univerzitě Karlově a ČVUT. Vedle nich uspěly i ústavy z Akademie věd.
Všichni badatelé na dotovaných plánech začnou pracovat od jara 2018, vše musí mít hotové do konce října 2022.
„Pro univerzitu je úspěch v první části programu skvělou zprávou. Potvrzuje její vědeckou excelenci v České republice. Pro Olomoucký kraj to znamená, že naše výzkumná infrastruktura bude do budoucna přitahovat motivované mladé vědce. Právě příliv mladých lidí má pro rozvoj regionu obecně zásadní důležitost,“ uzavírá rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller.
5. ledna 2016 |
