„Nejde o rozhodnutí, které bychom přijali ze dne na den. Dlouhodobě řešíme případy poškozování majetku, krádeží, nepovoleného rybolovu nebo ničení výsadeb. Přibývají také situace, kdy se lidé pohybují v místech, kde to z bezpečnostních důvodů není vhodné. Jako správci areálu neseme odpovědnost nejen za kulturní památku, ale také za bezpečnost návštěvníků,“ zdůvodnil změnu kastelán zámku Martin Váňa.
V parku přístupném doposud do 20 hodin museli správci památky v posledních letech řešit krádeže měděných okapových svodů, poškozování a krádeže růží, ničení nově vysazených stromů nebo nálezy věcí po drogově závislých, kteří právě tam vyrazili návykové látky užívat.
Park se navíc v posledních dvou letech dočkal rozsáhlé revitalizace rybníků. Ta začala v roce 2024 a navázala na vypuštění Velkého rybníka kvůli jeho havarijnímu stavu. Součástí obnovy bylo odbahnění nádrží, zpevnění břehů, obnova historických prvků i vybudování nového přístaviště pro půjčovnu lodiček. Právě ty by se mohly stát dalším terčem vandalů.
Velké problémy způsobil rovněž na jaře neznámý člověk, který se rozhodl vypustit do čerstvě obnoveného Malého rybníka ryby, zřejmě z rušeného jezírka. Vodní plocha totiž měla být minimálně prozatím jen biotopem primárně určeným pro obojživelníky.
Z rybníka u zámku pod Kosířem je mokřad, obnova za 75 milionů přidá i lodičky |
„Ryby se rozmnožily natolik, že jejich odlov již není běžnými prostředky možný. Správa areálu proto předpokládá, že bude muset rybník na podzim znovu vypustit, aby mohla nežádoucí rybí obsádku odstranit,“ shrnula následky Martina Vysloužilová, mluvčí Vlastivědného muzea v Olomouci, jež zámecký areál spravuje.
„Jde o zcela zbytečný zásah s finančními i provozními dopady, který ohrožuje výsledky právě dokončené revitalizace,“ dodala.
Obnovený rybník musejí na podzim opět vypustit
Olomouckému kraji, který je zřizovatelem zmíněného muzea a památku z Čech pod Kosířem vlastní od roku 2008, se na rekonstrukci za 75 milionů korun podařilo získat dvanáctimilionovou dotaci z Národního plánu obnovy, zbytek putoval z krajského rozpočtu.
„Naším cílem není park lidem uzavírat, ale zachovat ho v co nejlepší kondici i pro další generace. Spravujeme jedinečnou kulturní památku, jejíž obnova stojí desítky milionů korun a vyžaduje každodenní odbornou péči. Chceme, aby zámecký park zůstal místem, kam se budou lidé rádi vracet. To ale není možné bez odpovědné správy a respektování pravidel,“ vzkázal ředitel Vlastivědného muzea Jakub Ráliš.
Vandalství i pochybné sběratelství. Zničeného značení v Jeseníkách přibývá |
Změna netěší starostu Čech pod Kosířem Milana Kiebela (KDU-ČSL). „Do parku chodí místní, včetně dětí ze školy a školky nebo třeba lidé z domova pokojného stáří. A také pro mladé to bylo takové útočiště. Ale i lidé z okolních obcí nebo z Prostějova sem kvůli parku jezdí, a dále turisté. Je to oblíbená destinace,“ shrnul.
„Vím, že v minulosti tam ke krádežím a vandalismu docházelo, takže tohle je zřejmě reakce na to, co se tam dělo a asi stále i děje. Nepatří to obci a nikdo se s námi o tom nebavil, takže nám nezbývá než to přijmout,“ doplnil.
Policejní statistiky evidují v parku podle mluvčí Miluše Zajícové za poslední dva roky jeden řešený případ. „Jednalo se o krádež okapového svodu v altánku, ke které došlo v loňském roce,“ nastínila.
„Zpětně ale není možné dohledat případy, kdy bylo přijato oznámení například na rušení nočního klidu a vše bylo vyřešeno na místě domluvou,“ dodala.
Park nabízí mimo jiné sbírku vzácných dřevin
Zástupci muzea podotkli, že historické zámecké parky se svým návštěvnickým režimem liší od volně přístupných městských parků zcela běžně.
„Ve většině českých a evropských památkových areálů je regulovaná otevírací doba standardním nástrojem ochrany kulturního dědictví, návštěvníků i samotného provozu. Stejný princip funguje například v Průhonickém parku, zámeckých zahradách v Buchlovicích či Blatné nebo v areálech typu Helfštýn či v olomouckém Rozáriu,“ připomněla Vysloužilová.
V parku klasicistního zámku mohou návštěvníci obdivovat řadu vzácných domácích i cizokrajných dřevin. Roste tam například platan javorolistý, jinan dvoulaločný, liliovník tulipánokvětý, jerlín japonský, dřezovec trojtrnný, katalpa trubačovitá nebo několik druhů dubů, buků a lip.
Mnohé z tamních stromů jsou navíc staré více než sto let a představují významnou součást historické i krajinářské hodnoty areálu.
13. srpna 2024 |
