Olomoucká zoo vítá mláďata vzácných čápů černých. Jejich rodiče si vybudovali hnízdo na zemi ve zrekonstruované průchozí voliéře Bábovka.
„Ze čtyř vajec se mezi 11. a 14. červnem úspěšně vylíhla tři mláďata, která od první dnů jeví značný zájem o potravu,“ popsala mluvčí zahrady Iveta Gronská.
„Krmná dávka se skládá z nakrájených sladkovodních ryb, kuřecích srdcí, myší, kousků kuřat a různých druhů hmyzu,“ doplnila.
Návštěvníci v Bláhovce mohou mladé opeřence pozorovat, jak se začínají pohybovat kolem hnízda.
„Mláďata budou zapsána do plemenné knihy, nakroužkována, poté podle rozhodnutí koordinátora chovu zařazena do chovného programu jiné zahrady, případně vypuštěna do volné přírody,“ uvedla olomoucká zooložka Libuše Veselá.
Vůbec prvního čápa černého chovala olomoucká zahrada v průběhu 60. let. „Mláďata se v historii podařilo odchovat však pouze jednou, a to v roce 2007,“ informovala mluvčí.
Červený zobák a bílé břicho
Vzácný a chráněný čáp černý je menší než čáp bílý a má převážně černé zbarvení s bílým břichem, červeným zobákem a nohama.
„Mláďata mají po vylíhnutí bílý prachový šat, žlutý zobák a nohy zelenavé. Jejich peří postupně hnědne, až nakonec zcela zčerná. Samcovo peří doznává výraznější opalizace od zelené po fialovou, kdežto samice je matnější,“ popsala Gronská.
Čáp černý se snaží být nenápadný. „Spatřit ho není tak jednoduché jako čápa bílého, ale na podmáčených loukách v okolí lesů se to může pozornému člověku poštěstit. Hnízdí vysoko v korunách stromů, v hloubi lesa nebo na skalních římsách, tedy na odlehlém místě, které po mnoho let nemění. Obývá mělké vodní plochy a listnaté či smíšené lesy. Rozšířený je v Africe, Asii i Evropě,“ vysvětlila mluvčí s tím, že jeho potravu tvoří z velké části ryby, nepohrdne ani obratlovci či drobnými savci.
Samice snáší většinou 2 až 4, výjimečně až 6 vajec, z nichž se líhnou ptáčata v rozmezí od 31 do 33 dní.
„Coby rodiče se čápi střídají jak na sezení na vejcích, tak při krmení mláďat. Ta začínají létat ve věku dvou měsíců a dospívají ve třech letech,“ uvedla zooložka.
Mladí čápi se po vylétnutí z hnízda, což bývá nejčastěji v červenci, většinou krátce zdržují v jeho okolí.
„Pak se rozptylují všemi směry nezávisle na sourozencích i rodičích. První rok života, stejně jako první podzimní tah se stává osudným pro mnoho mláďat. Délka života dospělců se odhaduje na průměrných 10 let, dožívá se však i 18,“ poznamenala Veselá.
Před zimou odlétá z Evropy do teplých krajů Afriky jižně od saharské pouště, případně ze severní do jižní Asie. Díky jejich pozorování víme, že tuzemští čápi černí sledují dva hlavní tahy: do Afriky, na jihozápadě přes Gibraltar a na jihovýchodě přes Balkán a Blízký východ, zejména Izrael.
Čápi černí se snaží zahnízdit co nejdříve po návratu ze zimoviště. Pokud se na hnízdišti nesetkají se svým původním partnerem, který se například opozdil nebo přišel o život, vytvoří poměrně rychle s jiným čápem nový pár.
