Když Buffalo Bill pálil v Přerově na bizony. Město si připomene show z roku 1906

Před 120 lety do Přerova zavítala se svou show legenda amerického Divokého západu Buffalo Bill. K vidění bylo mistrovské jezdecké umění i drezura koní, ostrostřelba, přepadení poštovního dostavníku i vystoupení skutečných indiánů z kmene Lakotů a Šajenů, již si pamatovali masakr Custerovy 7. kavalerie u Little Bighornu. A také rekonstrukce této slavné bitvy.

Velkolepá show, jejímž hlavním protagonistou byl král střelby, legendární westman, lovec bizonů i zvěd William Frederick Cody alias Buffalo Bill, se po obrovském úspěchu ve Spojených státech vypravila přes Atlantik a v rámci celkem osmi turné po Evropě nabídla milionům diváků atraktivní podívanou. Na tehdejším vojenském cvičišti si ji před 120 lety užil i Přerov.

Psal se 10. srpen 1906 a obyvatelé napjatě očekávali příjezd slavného Buffalo Billa na nádraží, jež v té době patřilo k největším a nejmodernějším na trati z Vídně do Krakova.

Tři zvláštní vlaky přivezly 500 koní a 800 lidí

„Po Severní dráze z Opavy brzy ráno dorazily tři speciální vlaky s téměř pěti desítkami vagonů. Do tehdejšího mocnářství přivezly 800 účinkujících a na 500 koní,“ přibližuje archeolog a kurátor výstavy v Muzeu Komenského v Přerově Zdeněk Schenk.

Veškeré technické zázemí pro show, mimo jiné i 12 tisíc sedadel pro diváky, bylo poté potřeba z vagonů vyskládat a přemístit o několik set metrů dál na velké cvičiště za jezdeckými kasárnami.

„Celý podnik měl na tehdejší dobu dokonalou organizační strukturu i propagaci. Obyvatelé byli informováni zprávami z dobového tisku i všudypřítomnými reklamními plakáty. V příloze Hlasy Pobečví se pár dní před vystoupením objevila zmínka o vskutku americké reklamě, kdy byly město i vesnice zaplaveny plakáty s výjevy ze života indiánů, mexických covbojů a kavkazských kozáků a staly se atrakcí pro lid,“ vypráví Schenk.

Haná viděla poslední show slavného plukovníka

Mimo slibovaného unikátního programu se zdůrazňovala informace, že jde o poslední turné vedené osobně slavným plukovníkem W. F. Codym alias Buffalo Billem.

„Přerov se tak stal jedním z mála moravských a evropských měst, kde se show odehrála. Kromě něj se konala také v Těšíně, Moravské Ostravě, Opavě, Brně či Jihlavě. Například v Praze však nebyla kvůli údajným bezpečnostním nedostatkům povolena,“ informoval kurátor.

Přerované si tak mohli hned dvakrát v jednom dni užít spektakulární podívanou, při níž Cody předváděl obdivuhodné výkony při jízdě na koních v plném trysku, kdy ani ve svých 60 letech neztratil nic ze své formy.

Na scéně se objevili také kovbojové a jejich ženské protějšky cowgirls, mexičtí vaqueros a jihoameričtí gaučos. Arénou procválali i krásní divocí mustangové.

Divoký západ Buffalo Billa na výstavě i v Muzejní noci

Muzeum Komenského v Přerově přichystalo výstavu ke 120 letům mimořádné události, kdy v srpnu 1906 zavítala na vojenské cvičiště v Přerově americká legenda Divokého západu se svou legendární Wild West show. Výstava ve Slavnostní zámecké síni města Přerova potrvá do 6. září.

Návštěvníkům představí osobnost samotného Buffalo Billa a jeho slavnou show prostřednictvím dobových fotografií, historických pramenů, mapových podkladů. Doplní ji současné fotografie podmanivé krajiny amerického Západu, ve které se William Frederick Cody pohyboval.

V duchu výstavy se ponese také letošní Muzejní noc, která se uskuteční v pátek 12. června od 18 do 23 hodin v prostorách přerovského zámku. Návštěvníci se mohou těšit na večer inspirovaný atmosférou Divokého západu – chybět nebudou přestřelky, saloon s ochutnávkou Buffalo Beer, stopovací hry, noční výstup na věž ani tematický doprovodný program pro děti i dospělé.

„Drsní jezdci světa předvedli mistrovsky odvážné kousky, ze kterých se přítomným divákům musel tajit dech. Velkým lákadlem byla stovka indiánů, jejichž přítomnost a bojové taneční exhibice vytvořily nevšední atmosféru,“ líčí Schenk.

„O další exotický nádech se postaralo vystoupení skupiny japonských ‚Samurai‘, kteří prezentovali ukázky tradičních bojových technik i moderních bitevních manévrů užívaných v zemi vycházejícího slunce,“ dodal. Zlatým hřebem celého programu byla scéna z bitvy u Little Bighornu.

V Přerově překvapivě zazněla němčina

Co se však u diváků setkalo spíše s nepochopením, byla němčina, jež v Přerově zazněla na úvod představení. „Lidi to překvapilo, protože se německy rozhodně více mluvilo třeba v Brně nebo Opavě než v Přerově,“ vysvětluje Schenk.

Tuto polozapomenutou událost oživili v roce 2017 na stránkách své knihy nesoucí název „Když u nás byl Buffalo Bill“ bratři Miroslav a Jaroslav Čvančarovi, kteří mají největší zásluhu na zmapování života Codyho a jeho proslulého turné Buffalo Bill’s Wild West.

„Zajímavostí je, že se Cody znal třeba i s americkým vynálezcem Thomasem Alva Edisonem, se kterým se poprvé setkal v roce 1889 na Světové výstavě v Paříži a který se podílel na osvětlení slavné show,“ doplňuje kurátor.

Cody sloužil v dobrovolnickém pluku Unie

Plukovník William F. Cody se narodil 26. února 1846 ve městečku Le Claire ve státě Iowa ve Spojených státech. Jeho osobnost postupně formovalo nelehké dětství a dospívání v drsném prostředí Divokého západu. Mimo jiné byl jezdcem proslulé expresní poštovní služby Pony Express, lovcem bizonů i průvodce loveckých výprav.

Jihlavou před 110 lety cválal lovec Buffalo Bill, připomene kniha

V roce 1864 vstoupil za občanské války na svoji žádost ve věku 18 let do 7. kansaské kavalerie, dobrovolnického pluku Unie. V armádě setrval až do konce války Severu proti Jihu. V roli civilního průzkumníka a zvěda sloužil v armádě také během indiánských válek.

Svou proslulou Buffalo Bill’s Wild West (Divoký západ Buffalo Billa) Cody založil v roce 1883 a postupně do ní získal řadu známých osobností, jakými byli ostrostřelci Annie Oakley, Frank Butler, později rovněž pistolnici Calamity Jane známou svým nezřízeným životem. V roce 1885 v představeních dokonce krátce v Americe a Kanadě vystupoval duchovní vůdce indiánského kmene Siouxů Sedící býk.