Na začátku tohoto století byly Držovice okrajovou a zanedbanou částí města Prostějova, kam radnice neinvestovala peníze. Když sem navíc město nastěhovalo několik romských rodin ze zrušeného ghetta U Svaté Anny, zdejším lidem došla trpělivost.
Blanka Kolečkářová byla ve skupině aktivistů, kteří prosadili referendum, a poté se postavila do čela obce. Až do letošního února s přehledem vyhrávala všechny komunální volby a z Držovic se jí podařilo vybudovat sebevědomou a rozvíjející se obec bez dluhů. Nyní končí.
„Ničeho nelituji. Beru to jako boží vůli. O místo starostky jsem původně nestála ani nijak neusilovala. Přišlo to samo a mohu říct, že nám deset let bylo požehnáno. Udělali jsme spoustu práce,“ hodnotí své angažmá Kolečkářová.
Nedávné mimořádné volby však prohrála a post starosty poprvé v historii samostatných Držovic získala opozice.
„Když jsme začínali, nevěděli jsme, jak se to dělá. I když jsme měli veřejná zastupitelstva, mluvili jsme s lidmi, setkávali se s nimi, je vidět, že to nestačilo. Asi jsme měli ještě dělat i nějaké besedy nebo setkání a vysvětlovat svá rozhodnutí,“ uvažuje dnes Kolečkářová.
Ani ne dva měsíce po mimořádných volbách se nakonec společně s bývalou místostarostkou rozhodly, že rezignují i na pozici v obecním zastupitelstvu a uvolní místo mladším.
„Působíme na ostatní jako růžový hadr. Nemá význam zůstávat, protože cokoli bychom řekly, bylo by špatně. Setrvávat někde, kde nemůžeme nic ovlivnit a změnit, je ztráta času. Mám zkušenosti, které mohu uplatnit jinde, a jsou tady mladší, kteří zkušenosti mohou začít sbírat,“ dodala Kolečkářová, která zůstává v zastupitelstvu Olomouckého kraje.
Do řádných voleb zbývá rok a půl
Současný starosta Držovic Jaroslav Studený řekl, že rezignace ho nepřekvapila. „Trochu jsem to předpokládal, protože obě se z jednání zastupitelstva zatím vždy omluvily. Pochybuji, že se práce chtěly účastnit,“ soudí.
Pohled na část Držovic, které se v roce 2006 odtrhly od Prostějova.
Do řádných voleb, které budou za rok a půl, Držovice podle něho čeká především práce na přípravě dotací.
„Dotace budou končit, a proto se budeme snažit jich nachystat co nejvíce. Uvidíme, co vyjde a jestli stihneme i stavět. Rok a půl je velmi krátká doba,“ řekl starosta.
Na postu prvního muže v obci ho zatím podle jeho slov nic zásadního nezaskočilo. „Akorát nějaké drobnosti, se kterými člověk musí počítat. Vždycky se na nějaký menší problém narazí,“ dodal.
Malá snaha o čerpání dotací, chybějící kanalizace nebo nízká komunikace s lidmi byly věci, které opozice bývalé starostce vyčítala, a podařilo se jí tak vyhrát mimořádné volby.
Faktem na druhé straně je, že v minulosti byly Držovice zanedbanou okrajovou částí Prostějova s rozbitými silnicemi a chodníky, oprýskanou hasičskou zbrojnicí a s veřejným osvětlením v havarijním stavu.
„Lidi nezajímá, co se udělá, ale co jim naslibujete“
Po osamostatnění obec každoročně investovala kolem pěti milionů korun, opravila komunikace, vybudovala parčík, lipovou alej, má hřiště pro děti, školku nebo hasičskou zbrojnici. Podařilo se rovněž opravit obecní dům a po 35 letech také znovuotevřít místní knihovnu s internetem.
„S lidmi jsem stále v kontaktu a myslím, že byli zmanipulovaní. Jak řekl Churchill, lidi nezajímá, co se udělá, ale co jim naslibujete. Slíbili, že se mnou zatočí, a podařilo se mě zničit, ale nikoliv porazit. Politika je strašně vrtkavá, je to jako na houpačce a lidé teď aspoň budou mít srovnání,“ řekla bývalá starostka Kolečkářová, která si nyní vybírá odpočinek.
„Potřebuji určitý odstup, odpočinout si, srovnat si věci v hlavě a seřadit si životní hodnoty. Když se tolik let vydáváte, je to těžké. Rozhlížím se a rozhoduji, co dál. Jestli budu chtít využít svých zkušeností v politice, nebo půjdu úplně jinou cestou,“ naznačila.
