Olomoučané patří ke snaživým třídičům odpadů. Ve městě už používají speciální kontejnery na použité jedlé tuky a oleje. Od 1. listopadu najdou 40 nových popelnic na sběr zbytků jídla v městské části Povel. Jejich obsah půjde využít při výrobě bioplynu, biometanu, elektřiny a tepla.
Do speciálních popelnic na gastroodpad se nedostanou škůdci, zároveň podle odhadů oborníků bude až o třetinu víc místa v popelnicích na směsný odpad.
Olomouc následuje několik prvních obcí a měst v kraji, pro které zajišťuje svoz zdarma firma provozující v Rapotíně bioplynovou stanici.
Krajské město nejprve vyzkouší ochotu lidí třídit odpad z kuchyní na jednom ze svých největších sídlišť Povel, kde se příští měsíc objeví čtyřicet tmavě hnědých nádob s označením „gastroodpad“.
Barevné rozlišení je zásadní. „Světle hnědé nádoby na bioodpad již v ulicích máme, a právě v nich mnohdy nesprávně končí gastroodpad živočišného původu, který tam nepatří,“ uvedl náměstek primátora Otakar Bačák, který má na starosti odpadové hospodářství.
Upravené i neupravené jídlo
Nové stodvacetilitrové popelnice lidé najdou na současných stanovištích. Bude možné do nich vyhazovat tepelně upravené i neupravené jídlo rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny včetně původního obalu, maso, rybí a drůbeží kosti, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje a kávovou sedlinu.
„Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí. Nádoby budou mít speciální těsnicí systém, aby vyhozené zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly třeba potkany,“ dodal Bačák.
Zmínil, že podle zkušeností ze Šumperska se v rizikových lokalitách, kde už s tříděním gastroodpadu začali, potkani přestali u kontejnerů úplně objevovat.
Ročně Olomouc dává na deratizaci přes půl milionu korun. Zda bude mít novinka efekt, se může dobře ukázat po vánočních svátcích, kdy lidé vyhazují staré potraviny ve větší míře. Pokud se osvědčí, mohly by se v půlce příštího roku ve městě objevit další nádoby.
Jako první v České republice se do projektu společnosti Energy financial group (EFG) zapojil v květnu Šumperk, kde odpad sváží každé pondělí, protože o víkendu lidé více vaří.
Množství odpadu od jara postupně rostlo, za první čtyři měsíce nakonec obyvatelé Šumperka vytřídili přes dvacet tun gastroodpadu. Následně se přidaly i Velké Losiny, Rapotín, Nový Malín a Bludov.
Zapojit se do systému samosprávy téměř nic nestojí. Olomouc jen vyčlení v areálu svých technických služeb místo, kde se budou nádoby vyměňovat za prázdné a čisté.
„Celý systém včetně vybavení nádobami je v režii společnosti, která bude likvidaci zajišťovat. Firma gastroodpad mění na energii, kterou zpeněží, a to jí hradí náklady na vstupní surovinu a veškerou logistiku,“ zmínil Bačák. Produktem je elektrická energie, teplo a plyn.
Tuny biologického odpadu
EFG kuchyňský odpad vozí do Rapotína na Šumpersku, kde provozuje bioplynovou stanici. V obci vytápí byty, mateřskou a základní školu, tělocvičnu nebo hasičskou zbrojnici.
Firma je s dosavadními čísly spokojená. „Například ze Šumperka k nám každý týden putují více než dvě tuny biologicky rozložitelné suroviny. To ročně dělá zhruba sto tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro čtyřicet domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí přibližně sto tisíc kilometrů,“ vyčíslil výkonný ředitel EFG Tomáš Voltr.
V Šumperku se podle radnice obyvatelé do třídění gastroodpadu pustili zodpovědně.
„Lidé, kteří se do projektu zapojili a objednali si nádobu na něj, do ní dávali přesně to, co měli. Prakticky vše bylo v mikrotenových sáčcích nebo pytlech na odpad. Nikde nebyl kolem nádob nepořádek,“ zhodnotil první měsíce šumperský místostarosta Jakub Jirgl. V září proto ve městě přidali další stanoviště.
Olomouc rozšiřuje třídění odpadů i proto, aby vyhověla legislativě. „Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu. Vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu, která pro ně má být navíc brzy povinná,“ připomněl ředitel Voltr.
Účast v projektu Třídím gastro se neprojevila do poplatku za komunální odpad v Olomouci, který tak zůstává na 804 korunách.
„Nepromítla se, protože změněný zákon o místních poplatcích už nevyžaduje, aby byl poplatek maximálně ve výši nákladů na směsný komunální odpad. Že by to snížilo náklady na něj a poplatek by musel být nižší. Do kalkulace jsme to nemuseli zahrnovat,“ vysvětlil Bačák.
Skutečné náklady na likvidaci tříděného i směsného komunálního odpadu jsou podle náměstka o dvě stě korun vyšší. Rozdíl město hradí z provozních úspor.
