Vykolejení cisteren, pak výbuchy. Hasiči ukázali animaci havárie u Hustopečí

Vlaková souprava se blíží ke kritickému místu, projíždí výhybkou, záhy se sedmnáct vagónů od lokomotivy odpojí a po vykolejení cisterny vybuchují. Animaci průběhu nebývalé nehody vlakové soupravy převážející benzen u Hustopečí nad Bečvou z 28. února zveřejnili hasiči. Také detailněji popsali průběh hašení, například proč při zásahu použili především vodu namísto většího využití pěnidla.

Zprávy z dráhy

Sledovat další díly na iDNES.tv

Vlak měl jet maximálně čtyřicítkou, podle inspektorů však do výhybek vjel rychlostí 94,8 kilometru v hodině a v nich následně vykolejil. Po výbuchu cisteren a obřím požáru velká část toxického benzenu unikla do okolí a vsákla se do půdy.

Zásah v Hustopečích byl podle odborníků unikátní a vyžádal si specifický postup. „Jednalo se o největší popsanou mimořádnou událost s benzenem v Evropě a zřejmě i na celém světě, která se navíc odehrála mimo průmyslový areál a vyžádala si bezprecedentní nasazení hasičů. V reálném čase bylo nutné posuzovat, kde je možné látku kontrolovaně nechat vyhořet, kde srážet toxické zplodiny, kde ochlazovat vodou, či pěnou a kde nasadit další síly a prostředky,“ vysvětlila mluvčí Hasičského záchranného sboru České republiky Klára Ochmanová.

Jako primární riziko hasiči vyhodnotili možné destrukce vagonů a následné rozšíření požáru. „Dále ohrožení okolí zplodinami hoření (mj. i sazemi obsahujícími polyaromatické uhlovodíky, které mohly kontaminovat okolní půdu a hladinu otevřených vodních těles) a samozřejmě i možné ohrožení půd a spodních vod,“ sdělila mluvčí.

„Z pohledu HZS ČR šlo o jednu z nejobtížnějších situací posledních let a jsem přesvědčen, že jednotky na místě i velitel zásahu odvedli vysoce profesionální práci,“ řekl generální ředitel tuzemských hasičů Vladimír Vlček.

Při haváriích benzenu se pro zkrácení času likvidace požáru často používají především pěnidla. Hlavním důvodem hašení vodou u Hustopečí byl dopad na životní prostředí. „Benzen následně po nehodě nejen začal hořet, ale ihned se také začal vsakovat do půdy. Tomuto vsakování nebylo možné nijak technicky zabránit,“ popsala mluvčí Ochmanová.

Pěnotvorné roztoky totiž obsahují tenzidy, které snižují povrchové napětí vody a zvyšují rozpustnost benzenu. „Vzniká emulze, která může do půdy vnikat rychleji a snáz, a pronikne i do spodních vod. Proto jsme pěnu použili jen omezeně,“ zdůvodnila mluvčí. „Taktika zásahu tedy musela tedy být zákonitě jiná než u požárů benzenu v podnicích chemického průmyslu, kde k jímání nebezpečných látek a hasiv jsou přizpůsobené záchytné jímky, havarijní jímky, zpevněné plocha a celá kanalizace v rámci areálu.“

Úspěšná opatření

Řešení následků havárie stále není ani po 80 dnech od nehody definitivně u konce. „Důkladná měření koncentrace toxických látek na místě nehody a v jejím okolí ukazují, že opatření, která hasiči podnikli k ochraně životního prostředí a obyvatel, byla úspěšná,“ míní Ochmanová.

V obcích v okolních nehody probíhá na sedmnácti místech denně měření koncentrací benzenu v ovzduší. Od 17. března podle Ochmanové nebyl benzen v ovzduší na žádném z měřících míst detekován. Před tímto datem byly výjimečně na některých místech naměřeny zanedbatelné koncentrace.

V Hustopečích nad Bečvou instaloval ČHMÚ mobilní měřící zařízení s online přenosem na internet. Ani tato měření nevykazují hodnoty, které by mohly ohrožovat zdraví obyvatel.

Víc než dva měsíce po havárii jsou ve vodní nádrži číslo 6 poblíž místa nehody koncentrace benzenu nižší než povolené koncentrace benzenu pro pitnou vodu a je na méně než padesátině hygienické normy pro povrchové vody. Kombinace larsenové stěny, kterou vybudovala specializovaná firma, a masivního provzdušňování jezera velkokapacitními čerpadly a vodními monitory, které zabezpečovali hasiči, se ukázala jako velmi účinná a efektivní.

„Rovněž jsou zabezpečovány rozbory tkání odlovených ryb z jezera číslo 6. Výsledky posledních rozborů tkání sedmi druhově odlišných ryb ještě známy nejsou, předchozí rozbory nicméně vyšly negativně a benzen v tkáních detekován nebyl,“ upozornila mluvčí s tím, že toxická látka nebyla zjištěna ani v pitné vodě ze studní v okolí. Povodí Moravy provádí pravidelný monitoring vody v řece Bečvě a dále po toku a všechny dosavadní výsledky byly pod hranicí detekce benzenu.

Zasaženou půdu překryjí betonové rohože

Z rozborů vzorků půdy, které v několika etapách zabezpečoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, bylo překročení hodnot zaznamenáno jen jednou. „A vzhledem k faktu, že na sousedních pozemcích byly naměřené hodnoty o řád nižší, je zřejmé, že se jedná o starší ekologickou zátěž nesouvisející s havárií vlaku s benzenem,“ sdělila mluvčí.

Kontaminované podloží pod železničním svrškem bylo ve spolupráci se specialisty z HZS Hlučín odtěženo a uloženo vedle kolejiště. Tam jej specializovaná firma překryje bentonitovými rohožemi. Tím pádem může pokračovat další etapa přípravy obnovy železničního provozu v místě nehody. Další kontaminovaná zemina v prostoru ohraničeném larsenovou stěnou se zatím dle rozhodnutí odborníků odtěžovat nebude.

28. března 2025

KRIMI

Sledovat další díly na iDNES.tv

V současné době se čeká na schválení sanačního projektu a na místě se instalují speciální filtry s aktivním uhlím, přes které se bude filtrovat podzemní voda z uzavřeného prostoru a vracet zpět přes vsakovací pásy do dané lokality uvnitř larsenové stěny.

Zásah hasičů u havárie

Nehoda se stala 28. února v 11:38 v blízkosti železniční stanice Hustopeče nad Bečvou. Když hasiči dorazili na místo, bylo 15 z 17 havarovaných cisteren zasaženo požárem. Dva nezasažené vagony byly vystaveny účinkům požáru, zejména sálavého tepla, tři z hořících vagonů byly vykolejené, ale nepoškozené, a zůstaly na železničním svršku. Ostatních 12 hořících vagonů se nacházelo zcela mimo kolejiště, cisterny byly deformované a benzen z nich nekontrolovatelně unikal do půdy. Každý vagon přitom obsahoval na 60 tun nebezpečné látky.

Mezi priority zasahujících jednotek na místě nehody cisteren v Hustopečích nad Bečvou patřila ochrana nepoškozených cisteren, aby se zamezilo jejich výbuchu. Vlivem působení tepla na cisterny totiž docházelo k zahřívání benzenu, jeho odparu a tím i nárůstu tlaku v cisternách, což mohlo způsobit jejich destrukci.

Zároveň se hasiči snažili omezit zónu ohrožení, kterou se šířily toxické zplodiny. A to jak plynné, které znamenají ohrožení obyvatelstva, tak zejména saze obsahující polyaromatické uhlovodíky, jež mohly kontaminovat okolní prostředí. Hasiči proto omezovali rozptyl sazí pomocí zkrápění vodním proudem a také aplikací vody postupným vypouštěním z bambivaku letícího vrtulníku.

Souběžně probíhala základní opatření k ochraně životního prostředí ve spolupráci s příslušnými orgány. V místech, kde to bylo možné, nechávali hasiči benzen kontrolovaně vyhořet. Díky zásahu se podařilo uchránit pět cisteren, tedy cca 300 tun benzenu, který hasiči následně bezpečně přečerpali. Dalších 25 tun látky se podařilo odčerpat ze zbytků poškozených vozů.

Během prvotního zásahu bylo na místě na 180 hasičů z 38 profesionálních a dobrovolných jednotek požární ochrany z celkem 4 krajů (HZS Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Jihomoravského kraje + drážní hasiči). Povolány byly i posily ze Slovenska v podobě dvou velkokapacitních cisteren a speciálního robota, průzkum, monitoring a podporu velení zásahu zajišťovaly čtyři drony s termovizí a na místě bylo celkem 60 kusů hasičské techniky, především velkokapacitní cisterny a kontejnerové speciály. Chemická laboratoř z Frenštátu pod Radhoštěm monitorovala koncentrace zplodin a nebezpečných látek v okolí.