Studie, kterou si státní podnik nechá vypracovat na základě rozhodnutí meziresortní pracovní skupiny složené ze zástupců ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství, má odpovědět na otázky, zda může přehrada zničit unikátní hydrotermální systém Hranického krasu nebo zda existuje varianta, která by města obce v povodí Bečvy ochránila před povodněmi šetrnějším způsobem.
„Aktuálně je dohodnuto zadání v první řadě hydrogeologické studie, která se bude možnými vlivy na změny ve vodním režimu zabývat,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková s tím, že následovat by pak měla i analýza, která bude řešit všechny možné dopady stavby díla.
„Cílem analýzy je výběr nejvhodnější varianty. Studie bude zadávat ministerstvo zemědělství, konkrétně Povodí Moravy,“ doplnila Roubíčková.
Vodní dílo u Teplic nad Bečvou se plánuje od roku 1997 jako klíčové opatření proti povodním, v poslední době se o něm mluví také jako o řešení pro stále častější období sucha.
Důkaz o propojení s Bečvou přinesly už povodně
Odborníci z brněnské Mendelovy univerzity ale upozornili, že trvalé zaplnění díla vodou a navýšení hydrostatického tlaku bude znamenat nevratné změny v režimu minerálních vod i v jejich kvalitě.
„Skalička ovlivní hydraulické poměry v oblasti. Její hladina má dosahovat dvaceti metrů, což jsou tři atmosféry, tedy strašně moc. Takový tlak urychlí průtoky vody v podzemí a ta tak nestihne mineralizovat,“ vysvětlil jeden z autorů studie, geolog Milan Geršl.
„Je otázkou, jestli se to stane hned, nebo postupně, a zda jen někde, nebo všude. Protože ty cesty neznáme, nemůžeme tvrdit, že to bude tak a tak. Nemluvím ale o něčem, co jsem si spočítal nebo vybájil, důkaz přinesly povodně v roce 1997,“ doplnil vědec.
Jak připomněl, v létě před jednadvaceti lety stoupla hladina v řece Bečvě „jen“ o šest metrů, ale v lázních to vedlo k tomu, že z vrtů tryskala minerálka v gejzírech dosahujících několika metrů.
Povodí Moravy: Ve hře je sedm variant včetně suchého poldru
I z těchto důvodů považují argumenty vědců za závažné jak ředitelka Lázní Teplice nad Bečvou Bohdana Opočenská, tak i vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní Barbora Šimečková.
„Dráhy podzemních vod jsou propojené. Kdo viděl, jak se chová Hranický kras za povodně v roce 1997, dovede si představit, co se bude dít, když ho zatížíme trvale zatopeným vodním dílem,“ podotkla Šimečková.
I ona je přesvědčená, že místo teplé kyselky se v krase po nějakém čase objeví obyčejná, tedy studená a nemineralizovaná voda.
„V jeskyních by to trvale změnilo mikroklima. Ztratila by se například plynová jezera, unikát, který nemá ve světě obdoby,“ upozornila Šimečková.
Povodí Moravy argumentuje, že o stavbě přehrady rozhodnuto ještě není a vybírat se bude ze sedmi možných podob budoucího díla.
„Nechali jsme vypracovat několik technicko-ekonomických studií na různé varianty, včetně suchého poldru či bočního suchého poldru. Varianty s trvalým vodním nadržením jsou asi čtyři. Žádnou z nich neprosazujeme, rozhodovat bude vláda,“ reagoval před časem mluvčí Povodí Petr Chmelař.
