Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci vznikly 3D modely, jež ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století. Apollonově ani Důlní grottě nechybí nic z jejich původní krásy, včetně světel imitujících oheň, třpytících se polodrahokamů a zurčících fontán. Návštěvníci si je mohou prohlédnout ode dneška až do konce roku v olomoucké Pevnosti poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.
Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a zůstávala očím veřejnosti na dlouhou dobu skrytá.
Tento poklad v podobě tun ametystů na podlaze, klenbách i stěnách překrytých maltou a usazeninami objevila při uměleckohistorickém průzkumu historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP a od té doby je výzdoba i samotné grotty předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování.
Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu. Díky 3D modelům grotty opět zazářily a nabízejí úchvatnou podívanou.
„Výsledné modely představují volnou rekonstrukci toho, jak jeskyně mohly vypadat. Vycházeli jsme ze současného stavu, ale vše jsme zkombinovali i s některými prvky známými z německého popisu z roku 1893, jako jsou světelné či vodní prvky,“ uvedla vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého Alena Tobolková.
Unikátní objev. Barokní jeskyně zámku v Kroměříži zdobí stovky polodrahokamů |
Právě arcibiskupství v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott.
„Cílem modelů není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce,“ vysvětlil geoinformatik Jan Brus.
Základem pro tvorbu modelů byly detailní 3D skeny. „Tvořilo je přes 40 milionů trojúhelníků a byly velmi detailní, takže je bylo potřeba zjednodušit,“ přiblížil vznik modelů Brus. Následně vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které naskenovanou podobu grott virtuálně zasadil.
Unikátní kostry dinosaurů z 3D tiskárny. Nadšenec je ukazuje v domácím muzeu |
„Už při návrhu finální podoby bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal Brus.
Zatímco skutečná Apollonova grotta měří skoro 11 metrů, 3D model má více než metrové rozměry. Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. „Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40,“ vypočítal Brus.
Oheň, ametysty a fontána
V obou grottách jsou zabudovaná světla napodobující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty,“ dodal Jan Brus.
Unikátní modely jsou k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii. Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezony, se modely přesunou na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren.
„Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou. Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě Máme vybráno v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ řekla Alena Tobolková.
19. srpna 2025 |
