Přerovanka Jana Koplíková přivede na svět své první dítě letos v říjnu. Její potomek bude mít o něco větší šanci, že se dostane do školky, školy a později třeba na střední školu, než jeho o rok či dva starší kamarádi.
Podle údajů porodnic z regionu za letošní první pololetí totiž bude letošní ročník co se týče dětí výrazně slabší než ty předchozí. Poklesem o zhruba dvě stovky narozených dětí se tak naplňuje předpověď statistiků.
"Potvrzuje se předpokládaný vývoj. Odrodily silné ročníky a do rodičovství dospěly ty populačně slabší. Proto jde dolů i porodnost," řekla krajská analytička Mária Dvořáková s tím, že daný trend bude v dalších letech pokračovat.
Počty narozených dětí v regionunemocnice.........1. pololetí 2010 / 1. pololetí 2011 Šumperk..............540 / 423 celkem.........3 404 / 3 203 zdroj: jednotlivé nemocnice |
Po "tučných" časech se projevil pokles například v prostějovské nemocnici. Během prvního půlroku se tam narodilo 525 dětí, o 36 méně než loni za stejnou dobu. Asi největší propad si ale do kolonek porodů napsali v šumperské nemocnici. Tam za prvních šest měsíců roku přišlo na svět 423 dětí, což je o 117 méně než za dané období loni.
A klesající množství novorozenců registrují i v Přerově. Během prvních šesti měsíců pomohli tamní porodníci na svět celkem 467 dětem. V porovnání s uplynulým půlrokem je to o 44 méně.
Více dětí než vloni se narodilo jen v Olomouci
A klesající množství novorozenců registrují i v Přerově. Během prvních šesti měsíců pomohli tamní porodníci na svět celkem 467 dětem. V porovnání s uplynulým půlrokem je to o 44 méně.
Dětí narozené ve FN Olomoucrok................................dětí 2004..........................1 741 zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc |
Jen malý rozdíl, méně pouze o čtyři děti pak zaregistrovali v jesenické a šternberské porodnici. V olomoucké fakultní nemocnici se jako jediné dokonce za dané období narodilo o čtyři děti víc než od ledna do 1. července 2010 - celkem 1 078.
Jedním z řady možných důvodů je fakt, že v největší nemocnici v kraji funguje i specializované perinatologické oddělení pečující o nezralé a předčasně narozené chlapečky a holčičky z regionu. Jejich množství neklesá.
"Počty nezralých dětí stouply během uplynulých osmi deseti let z původních šesti na současných osm procent. A nelze čekat výraznější pokles v dalších letech, protože to souvisí i s jinými než jen demografickými faktory," popsal primář novorozeneckého oddělení Lumír Kantor.
Dosavadní babyboom se dle statistiků s minulostí nedá srovat
Statistici přitom neradi označují zvýšenou porodnost několika předchozích let za babyboom, protože se podle nich jedná spíše o výraznější přírůstek následující po "hubených" letech.
"Jde o jakýsi pseudobabyboom. Nedá se to srovnávat třeba se sedmdesátými lety. Tuším v roce 1975 se v kraji narodilo kolem 12 tisíc dětí. Loni to bylo kolem 6,6 tisíce. Takže ve srovnání se sedmdesátými lety jde o rapidní pokles," podotkla analytička Mária Dvořáková.
A zdá se, že bude už jen hůř. Dětí, které se za třicet čtyřicet let stanou hlavní ekonomickou silou země, se bude nejspíš rodit stále méně. Tedy pokud region nezachrání přistěhovalci či náhlý trend diktující pro každou rodinu pět až šest dětí. Dopad poklesu přitom může být v následujících desetiletích dalekosáhlý.
"Zasáhne v podstatě všechny sféry života společnosti," potvrdila Dvořáková. Například ve školách bude méně žáků, což přinese redukci škol. Pokud by se jejich množství ovšem neomezilo, byly by děti, které teprve přijdou na svět, ve výhodě oproti těm z populačně silných ročníků.
Lidé více přemýšlí, zda si mohou dítě dovolit a zajistit
Nemusely by ani být tak dobré, aby se dostaly na střední a vysoké školy. Větší konkurence vrstevníků totiž obvykle znamená vyšší nároky na uchazeče o studium. "Slabší populační ročníky to mívají jednodušší v tom, že se nemusejí tolik rvát o své místo na slunci," potvrdila Dvořáková.
Vliv na klesající porodnost může mít i dnešní ekonomická situace. Už jen fakt, že se žena ocitne na rodičovské dovolené, sníží příjem rodiny. A péče o potomka je také poměrně nákladná.
"Rodiny dnes velmi zvažují, jestli si mohou dovolit mít dvě nebo tři děti, aby jim pak mohly dopřát kvalitní vzdělání i určitý standard," míní Dvořáková. To také nepřímo potvrzuje budoucí maminka Jana Koplíková: "Druhé dítě bych v budoucnu jistě chtěla, ale doba je nelehká, takže uvidím, jak vše budeme i finančně zvládat."
