Odborníci varují před rizikovým kontaktem se zvěří zejména myslivce, ohrožení jsou ale i svěřenci běžných chovatelů. Veterináři nyní zaznamenávají nejvyšší výskyt choroby na Olomoucku, konkrétně poblíž Čermné u Města Libavá, kde se nákaza potvrdila celkem u 11 ulovených divokých prasat.
Podle dat veterinární správy mělo v celém okrese 19 z 35 odebraných vzorků pozitivní výsledek. Na Jesenicku zaznamenali odborníci 11 pozitivních vzorků z 24, na Šumpersku 22 ze 47. Na Prostějovsku se doposud objevil pouze jeden pozitivní případ z pěti testovaných, na Přerovsku zatím nikdo nevyšetřil ani jeden kus.
Veterináři nyní podnikají monitoring po celé republice, od začátku roku vyšetřují každý dvacátý kus uloveného divokého prasete, jestli přišlo do styku s nákazou. Právě prasata jsou přirozeným hostitelem viru Aujeszkyho choroby a jako jediná také s výjimkou selat obvykle nemoc přežívají.
„Nákaza se vyskytuje v České republice dlouhodobě a my letos, po devíti letech, sbíráme data,“ vysvětlil mluvčí státní veterinární správy Petr Vorlíček na dotaz iDNES.cz s tím, že při posledním monitoringu v roce 2017 se nemoc potvrdila přibližně u 20 procent divokých prasat.
Med od včelaře? Kraj sužují choroby včelího plodu, nejvíce na Šumpersku |
„Letos je číslo vyšší – na nějakých 30 procentech, ale je zatím průběžné,“ doplnil mluvčí. Zároveň připomněl, že v laboratořích veterináři testují vzorky na přítomnost protilátek proti nákaze.
„Nezanedbatelná část populace divokých prasat se s tímto virem v průběhu svého života setkala. Neznamená to, že pozitivně vyšetřené zvíře je v uvedený moment nemocné a infekční,“ podotkl Vorlíček.
Riziko pro lovecké pomocníky
Aujeszkyho choroba představuje riziko pro další zvířata, hlavně lovecké psy, kteří s divokými prasaty přicházejí do styku při naháňkách.
„Zejména majitelé loveckých psů by měli informace o výskytu nákazy v populaci divokých prasat vnímat. Riziko představuje především kontakt psů s krví divočáků při naháňce. Vysoce rizikové je také zkrmování syrového masa a vnitřností divočáků psům či dalším zvířatům,“ varoval ústřední ředitel státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Polská hrozba? Farmy čelí nemoci drůbeže. Když se potvrdí nákaza, utratí celé hejno |
Podle předsedy Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiřího Zbořila se virus ve virulentní fázi (kdy mikroorganismus vykazuje vysokou schopnost napadat tkáně hostitele, množit se – pozn. red.) vyskytuje zejména ve slinách prasete a rizikový je tak kontakt například při souboji psa s kořistí.
„Divočák vylučuje sliny, třeba pokud je postřelený. Jestliže nastane takový případ, že pes štve postřeleného divočáka, dochází k nějakému souboji, kontaktu, tehdy je nejvyšší riziko přenosu,“ vysvětlil Zbořil. Podle něj v případě, že se pes jinak dotkne uloveného divočáka, olíže jeho krev nebo sežere jeho maso, většinou přenos viru na zvíře nenastane.
Základem je nepouštět psy na volno
Případy, kdy se pes takto nakazí, končí zpravidla smrtí. „Choroba působí na nervové buňky a pes umírá zhruba do 48 hodin v bolestech a svědění. Vždy je nákaza smrtelná,“ upozornil Zbořil.
Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty se takový případ stal v loňském roce, šlo ale o výjimku.
Aujeszkyho choroba
|
„Případů nakažení není tolik, že by psi umírali ročně po stovkách, to určitě ne,“ uklidnil Janota.
Na lehkou váhu by přesto podle odborníků neměli hrozbu Aujeszkyho choroby brát také další majitelé, kteří se svými psy vyrážejí do přírody.
„Hlavní je, aby měli psy na vodítku a nepouštěli je na volno. Není to sice tak častý jev, ale ke kontaminaci může v každém případě dojít a příklady u loveckých psů máme, že po nákaze uhynuli,“ připomněl Janota.
Preventivním řešením by v budoucnu mohla být vakcína, která je podle Zbořila ve vývoji. „Očekává se, že v roce 2028 vývoj skončí a bude běžně aplikovatelná, abychom naše psy ochránili,“ předeslal.
Podle mapy výskytu onemocnění, kterou zveřejňuje veterinární správa, se dá očekávat, že místa s pozitivním výskytem budou přibývat. Například 19. února evidovali veterinární inspektoři pouze jednu oblast odpovídající katastru obce s pozitivním výsledkem v celém kraji, a to na Šumpersku. Nyní už jde o 25 oblastí napříč krajem, přičemž jejich největší počet je na Šumpersku, Jesenicku a Olomoucku.
