Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Armáda by mohla v Olomouci po zrušení velitelství propustit stovky lidí

  • 6
Ministerstvo obrany chce zrušit olomoucké Vrchní velitelství společných sil. Jaké to může mít následky? V krajním případě propuštění stovek lidí a tím pádem zhruba procentní zvýšení nezaměstnanosti na Olomoucku, kde je už nyní jedenáct procent lidí bez práce. Nezanedbatelná by byla i ztráta kupní síly.

"Dříve jsme řezali do svalů, teď budeme řezat do tuků, tedy do byrokracie." Takový příměr použil ministr obrany Alexandr Vondra, když vysvětloval, proč armáda plánuje zrušit Vrchní velitelství společných sil v Olomouci.

Chystanou změnu, kterou ve středu jako první zveřejnila MF DNES, se ministerstvo rozhodlo komentovat poprvé až ve čtvrtek. Podle mluvčího resortu Jana Pejška takový krok doporučilo České republice NATO.

"Podle odborníků NATO má zdejší armáda příliš přebujelou strukturu velitelství. V právě zpracované Bílé knize, která ukazuje, kudy se bude armáda v budoucnu ubírat, proto počítáme nejen se zrušením Vrchního velitelství společných sil v Olomouci, ale také s vyklizením třeba štábu logistiky ve Staré Boleslavi," popsal Pejšek.

Upozornil však, že takový krok je zatím pouze přáním armády a nemusí být definitivní. "Bílou knihu musí ještě projednat Bezpečnostní rada státu, poté by o ní měla teprve rozhodovat vláda," upřesnil.

Bílou knihu obrany připravoval tým armádních expertů v čele s Jiřím Šedivým od loňského léta a má pomoci řešit armádě především problémy s nedostatkem financí (čtěte také Armádu čeká jedenáct klíčových změn, aby přežila).

Z několika set důstojníků by ve městě zůstalo osmdesát

Co by to tedy znamenalo pro Olomouc, kdyby ke zrušení zdejšího velitelství nakonec přece jen došlo? Například z několika set důstojníků by jich ve městě zůstalo zhruba osmdesát.

"Plánujeme, že celkové velitelství armády zúžíme a rozdělím na dvě složky - pozemní síly a vzdušné síly. Jedna z nich bude mít pobočku v Olomouci. Potřebovat bude však necelou stovku lidí," doplnil Pejšek s tím, že zatím nechce spekulovat, co se stane se zbytkem zaměstnanců.

Kdyby je však armáda nakonec propustila, zahýbalo by to podle odborníků s křivkou nezaměstnanosti v regionu. Nahoru by mohla jít o více než jedno procento a z Olomouce by navíc zmizela nezanedbatelná část kupní síly. Podle analytika olomouckého úřadu práce Jaroslava Mikšaníka by to nejtěžší s hledáním nového zaměstnání měli především vojáci z velitelských postů.

"Když si vezmete například informatika, ten najde nové uplatnění snadno. Pro vysoké důstojníky by byl návrat do civilního života těžký. Oproti tomu vojenskému je to přece jen rozdíl," dodává.

Kromě odchodu z Olomouce vojáci uvažují i opuštění letiště v Bochoři. V Bílé knize je totiž uvedeno, že armáda doporučuje snížení počtu leteckých základen o jednu (více čtěte zde).

"Nikde sice zatím není napsáno, že to bude právě Přerov, už dnes se ale ví, že právě z Přerova se do Náměště přesunou transportní vrtulníky Mi-17. Každému musí dojít, že tamní letiště je nejmodernější, takže to skóre vypadá hůř pro Přerov," komentoval situaci zdroj z armády, který si nepřál uvést jméno.