Podá ruku, podepíše knihu a s každým prohodí pár slov. Olomoucký arcibiskup Josef Nuzík se ve čtvrtek 18. června setkal se čtenáři při autogramiádě nové knihy rozhovorů Na život není nikdo sám. Ta vznikla k jeho šedesátým narozeninám a odhaluje nejen životní příběh moravského duchovního, ale i jeho názory na současný svět.
„Otce Nuzíka mám ráda jako člověka. Vždycky říkám, že je krásné, že oba pocházíme z jedenácti dětí, a právě tím je mi blízký. Na knihu se hrozně těším, myslím si, že bude dobrá. Nakolik otce arcibiskupa znám, věřím, že bude obsahově velmi zajímavá,“ říká jedna ze čtenářek, která si z autogramiády odnesla hned čtyři výtisky.
Více než 250stránková publikace se snaží prostřednictvím otevřených rozhovorů přiblížit život olomouckého arcibiskupa. Mluví v ní o svých rodinných i krajových kořenech, o tom, jak víru zdědil a jak ji během života rozvíjel. Nechybějí ani úvahy o současné společnosti, církvi nebo osobních hodnotách. Knihu doplňuje zhruba desítka fotografií ze soukromého archivu i z veřejného působení.
Potřebuji i chvíle, kdy jsem sám se sebou, říká nový arcibiskup Nuzík |
Název Na život není nikdo sám vyplynul podle Nuzíka přirozeně ze samotného obsahu knihy.
„Zkrátka nikdo z nás není sám. Každý máme kolem sebe někoho, ať už rodinu, přátele nebo lidi, kteří nás provázejí životem. Ať se cítíme šťastní, nebo nešťastní, ať vyhráváme, nebo prohráváme, nikdy nejsme úplně sami. Na to bychom neměli zapomínat,“ říká arcibiskup. Právě osamělost podle něj patří k největším problémům dnešní společnosti. Doufá proto, že jeho životní příběh může být pro některé čtenáře povzbuzením.
Za nejnáročnější považoval otázky, které se týkaly třeba tématu dnešních rodin a ekologie.
„To je pro mě poměrně nové a přiznávám, že jsem se v této problematice necítil úplně jistý. Přemýšlet jsem musel i nad otázkou na své nejoblíbenější filmy. Televizi nemám a do kina také nechodím, takže jsem vzpomínal na filmy, které jsem viděl před mnoha lety,“ přiznává Nuzík.
Cesta ke kněžství i vzpomínky na armádu
Kniha vznikla na podnět Karmelitánského nakladatelství, které se rozhodlo vydat k jeho kulatým narozeninám rozhovorovou publikaci. Jejím autorem je Jiří Gračka, současný mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
„To, že z toho nakonec vznikne rozhovorová kniha, jsme původně vůbec nezamýšleli. V průběhu práce se ale ukázalo, že pan arcibiskup má opravdu o čem mluvit a že jeho myšlenky mohou inspirovat nejen věřící, ale i širší veřejnost,“ prozrazuje Gračka.
Sám přiznává, že velká překvapení během rozhovorů nezažil. Arcibiskupa zná dlouhá léta a jeho životní příběh měl už před začátkem práce poměrně dobře nastudovaný. Přesto ho některé pasáže zaujaly.
Gagarin v nebi Boha neviděl, vzpomíná na posměšky olomoucký arcibiskup |
„Velmi objevné pro mě bylo povídání o jeho povolání. Jak vlastně rozhodnutí stát se knězem postupně dozrávalo. Silně na mě zapůsobily také vzpomínky na vojenskou službu v osmdesátých letech. Lidová armáda, šikana, kterou si lidé často spojují s tehdejší dobou – bylo vidět, jak moc ho tato zkušenost formovala. Dodnes v něm rezonuje a čerpá z ní,“ popisuje Gračka.
„Samozřejmě jsme narazili i na úsměvné historky, třeba jak na vojně kradl brambory,“ usmívá se autor.
Tajná mise olomouckého arcibiskupa na Ukrajině. Viděl rakety i ulici hrdinů |
Čtenáři se však v knize dočtou také o dalších citlivých tématech, například o dětství, smrti rodičů nebo o životních okamžicích, které arcibiskupa výrazně ovlivnily.
První myšlenka na vznik knihy se objevila přibližně před rokem. Hotový rukopis byl na světě letos na jaře. Materiál autor sbíral během sedmi delších setkání, při nichž mu arcibiskup ve svém volném čase vyprávěl svůj životní příběh.
Na veřejnosti i v soukromí je stejný, říká autor
„V běžném pracovním shonu na podobná setkání nebyl prostor. Proto jsme se od listopadu do února scházeli při společných procházkách po střední Moravě. Povídali jsme si za chůze, takže se dá říct, že kniha vznikala doslova na cestách,“ doplňuje Gračka.
V Olomouci uvedli do funkce nového arcibiskupa. Obřadu přihlížely tisíce lidí |
A jaký je olomoucký arcibiskup mimo objektivy fotoaparátů a televizní kamery?
„Stejný jako na veřejnosti. Ta vřelost, kterou lidé vidí třeba po bohoslužbě, když zdraví věřící na náměstí, je naprosto přirozená. Zažíval jsem ji i při našich společných procházkách. Často se stalo, že ho někdo poznal, my jsme na chvíli přerušili rozhovor a on se tomu člověku s opravdovou laskavostí věnoval,“ popisuje publicista.
„Každé Velikonoce se nechá pokřtít 1 500 lidí“
Kniha je podle Nuzíka určená i lidem, kteří nejsou věřící. „Je pro každého, kdo se chce podívat na život druhého člověka a poznat jeho cestu. Ukazuji v ní, že jsem vyrůstal v obyčejné zemědělské rodině a že si mě Bůh našel. Stejně tak může oslovit i člověka, který dnes ještě věřící není,“ přibližuje arcibiskup.
„V České republice se každoročně o Velikonocích nechává pokřtít přibližně patnáct set dospělých. To ukazuje, že Bůh stále působí v životech lidí. Nejde jen o to, že by věřících ubývalo – mnozí svou cestu k víře nacházejí jiným způsobem,“ podotýká Nuzík.
