Archeologové mezi nimi našli dokonce kachle z kamen, která hřála jednoho z nejvýznamnějších renesančních šlechticů – Karla staršího ze Žerotína, jenž zámek třicet let vlastnil.
„Koncentraci movitých archeologických nálezů jsme zaznamenali především poblíž mostu, který překlenuje příkop zámku. Jde zejména o několik stovek zlomků renesančních a raně barokních komorových kachlů,“ řekl přerovský archeolog Zdeněk Schenk.
V navážce pod povrchem ulice ležela hlavně torza zeleně glazovaných čelních vyhřívacích stěn kachlů, našly se ale i vícebarevně glazované a reliéfně zdobené kachle z luxusních kamen, která nechal v zámku po třicetileté válce instalovat tehdejší majitel Jan Kaltschmied z Eisenbergu.
Část nalezených obkladů ovšem pochází také z kamen, kterými byly vytápěny jednotlivé místnosti zámku v době, kdy byly Dřevohostice v držení známého šlechtice, vzdělance a politika Karla staršího ze Žerotína.
Zámek vlastnil v letech 1590–1618. Podle kastelána dřevohostického zámku Jiřího Kasperlíka byla doba Karla st. ze Žerotína pro Dřevohostice nejvýznamnějším obdobím.
Na části kachlů se dokonce zachovala část erbovního znamení
„Zámek využíval jako venkovské odpočinkové sídlo, kam si jezdil oddechnout. Účastnil se tu také jednání, která bylo lepší utajit. Dřevohostice měl každopádně rád, nechával se dokonce psát jako Karel st. ze Žerotína a pán na Dřevohosticích,“ popsal Kasperlík.
Paradoxem bylo, že Dřevohostice byly první država, které se Karel st. ze Žerotína zbavil, když začal mít finanční problémy. V roce 1618 prodal panství Janu st. Skrbenskému z Hříště. Ten o něj přišel během konfiskace v roce 1622, sám majitel za účast na stavovském povstání skončil na popravišti.
Krátce po třicetileté válce se tehdejší majitel Jan Kaltschmied z Eisenbergu pustil v areálu do raně barokních stavebních úprav. Z té doby pocházejí také rozměrné okrouhlé bašty v nárožích původní hradby.
Do stejného období zapadlo i několik zlomků kachlů, na které nyní narazili archeologové.
„Na některých z nich se dokonce zachovala část erbovního znamení v podobě lva, nad kterým jsou umístěny iniciály IK. Kachle tak s velkou pravděpodobností pocházejí z luxusních kamen, jimiž nechal Jan Kaltschmied z Eisenbergu vybavit kolem poloviny 17. století obnovené interiéry,“ vysvětlil archeolog Schenk.
Nejstarší ražby spadají do 16. a 17. století
Jak se takové kachle ocitly před zámkem? „Během pozdějších novověkých přestaveb byla kamna rozebrána a jednotlivé kachle vyvezeny před zámecký příkop, kde se staly součástí terénní vyrovnávky,“ odpověděl archeolog.
Odkrytá silnice a chodníky daly odborníkům možnost projít se po Zámecké ulici s detektorem kovů. Ten jim pomohl sesbírat bohatou kolekci kovových předmětů. Mezi nimi dominují mince.
„Nejstarší ražby spadají do 16. a 17. století. Jde většinou o drobné stříbrné mince. Za nejstarší lze označit jednostranný bílý peníz se lvem ražený za vlády Ferdinanda I. v první polovině 16. století,“ uvedl Schenk.
