Kruh několikatunových opracovaných pískovcových kamenů poblíž městečka Salisbury v jižní Anglii je nejslavnější megalitickou památkou na světě. Magický monument starý zhruba pět tisíc let má název Stonehenge a o jeho účelu vedou archeologové dodnes spory. Mohlo jít o svatyni, pohřebiště, shromaždiště nebo astronomickou observatoř našich předků.
Teď přitom archeologové jeden takový Stonehenge objevili také na Hané. Při stavbě sjezdu z dálnice v zemi odkryli pravěkou strukturu s přesnou geometrickou linií, ve které lze kromě prvků typu „henge“ nalézt také analogie z astronomie v souvislosti s cykly Měsíce.
„Již na první pohled se diametrálně odlišuje od známých prostorových schémat běžných pravěkých sídlišť nebo pohřebišť,“ potvrdil archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno. Na místě odborníci pracovali více než měsíc, své výsledky zveřejnili před pár dny.
Podle Fojtíka jde o unikátní objev. „Pro tuto terénní situaci nenacházíme v kontinentální Evropě v období pozdního eneolitu žádné odpovídající analogie,“ prohlásil archeolog.
„Myslím si, že tady v okolí může být podobných nálezů daleko víc. Celá lokalita od Otaslavic až po Určice je totiž z hlediska archeologie významná a bohatá, protože od pravěku tady bylo mohutné osídlení,“ dodal starosta Brodku u Prostějova Radek Rozmánek.
Stavba mohla sloužit ke sledování cyklu zatmění měsíce
Podobně jako na britských ostrovech bude i na Hané velkým oříškem určit přesné využití objektu.
Hanácký Stonehenge |
„Nepochybně šlo o předem promyšlenou stavbu, která odrážela tehdejší znalosti geometrie a astronomie. Spojuje víc možností využití - od sociálních a kultovních potřeb až po možné sledování pohybu nebeských těles, a tím také uchopení dnes zcela samozřejmé fyzikální veličiny času,“ uvedl Fojtík.
Na počet brodeckých sloupů lze totiž podle něj dobře přenést megalitický cyklus zatmění Měsíce.
„Tím se však dostáváme k úvahám prozatím na yardy vzdáleným reálnému archeologickému poznání,“ řekl.
Unikátní nález po zdokumentování skončil pod silnicí
„Stonehenge“ u Brodku tvoří dvě souběžné řady kruhových jam, které sloužily k ukotvení mohutných dřevěných sloupů. Struktura je orientovaná striktně ve směru východ západ, je velká dvacet krát čtyři metry a od východu ji uzavírá další dvojice jam.
Na západní straně navazuje čtveřice velkých obdélníkových jam rozložených opět do pravidelného obrazce, ve východní části pak archeologové objevili dvě řady drobnějších kůlových jamek. V tomto případě předpokládají, že mohlo jít o lehčí nadzemní přístřešek. Dál na západě je mělký příkop, který naznačuje pravděpodobně kruhové opevnění.
Magii celého místa podtrhují nálezy keramických nádob, ozdob, kamenných nátepních destiček lukostřelců, korálků z jantaru, kostí, ozdob ze stříbra a zlata nebo kolekce kamenů, které podle všeho sloužily jako nástroje řemeslníka kovotepce.
„Tyto nálezy ponejvíce připomínají bohatě vybavené mužské hroby kultury zvoncovitých pohárů, což je období kolem 2 500 let před Kristem. Hroby však postrádaly jakékoliv stopy lidských kosterních pozůstatků, a lze je proto označit pouze za hroby symbolické. Kamenné nátepní destičky, které byly nepochybně záměrně uložené hned do tří z dvaceti sloupových jam, měly mít zřejmě funkci jakési základové obětiny,“ dodal archeolog Fojtík.
Fanoušci tajemna ani amatérší archeologové už však nový objev na vlastní oči neuvidí. Jakmile jej odborníci pečlivě změřili, vyfotili a zdokumentovali, zmizel vzácný nález pod stavbou nového sjezdu dálnice.
