Na trase dostavby dálnice D1 našli archeologové zbytky domů z doby kamenné

  4:54aktualizováno  4:54
Pouhý rok mají archeologové na výzkum pod posledním nedostavěným úsekem dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi. Jak přitom naznačila dřívější geofyzikální měření a potvrdily hned první objevy desítek sídlištních objektů, odborníci tam zřejmě odkryjí jedno z nejvýznamnějších nalezišť v kraji.

Na trase posledního chybějícího úseku dálnice D1 naplno pracují archeologové. Narazili už mimo jiné na desítky domů z doby kamenné a bronzové. (17. května 2017) | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Archeologové již narazili na domy z mladší doby kamenné, tedy z období let 6 500 až 5 500 před naším letopočtem. Část objektů pochází také z mladší a pozdní doby bronzové. Pochlubit se odborníci mohou i střepy z období raného středověku nebo z doby laténské.

Fotogalerie

„Objevili jsme již desítky sídlištních objektů, které nyní začínáme zkoumat. Nejzajímavější je pro mě zatím příkop, v němž se zachovaly i domy z období neolitu, takzvané kultury s lineární keramikou, které tady zanechali naši první zemědělci,“ řekl vedoucí archeologického výzkumu Jakub Vrána.

Odpovědět na otázky kolem života lidí z dob před tisícovkami let pomáhají archeologům mimo jiné archeobotanici z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

„Necháváme je odebírat vzorky z nadložních vrstev. Archeobotanici hlínu rozmočí a vyplaví makrozbytky jako uhlíky nebo různá zrníčka. To například napoví, jaké plodiny rostly v okolí. Díky tomu můžeme analyzovat okolní krajinu nebo to, co lidé tehdy používali. Takto získáváme informace z více zdrojů,“ popsal Vrána.

Na výzkum mají odborníci rok, podle nich jde o šibeniční termín

V odhaleném příkopu našli archeologové několik zařízení, která podle Vrány nasvědčují tomu, že i v době neolitu lidé pražili obiloviny.

„Co přesně používali, ukážou právě výsledky plavení,“ podotkl. Na rozbory putují ale i nalezené ulity hlemýžďů. Po určení druhu archeologové usuzují, jaké prostředí lidi obklopovalo.

„Určitý druh šneka vyhledává určité prostředí. Například hlemýžď zahradní nemá rád přemokřené oblasti, tak můžeme vyloučit, že v místě byla například bažina,“ doplnil archeolog, který zve na výzkumy i biology. Ti totiž zase dokážou analyzovat vzorky kamenů. „Můžeme pak určit, zda jsou místní, nebo exportované odjinud,“ vysvětlil Vrána.

Archeologové pracují na úseku dlouhém asi kilometr a půl. Začali na jeho okrajích - u Dluhonic a v Předmostí. Na výzkum mají pouze rok, což je podle nich na tak významnou lokalitu šibeniční termín. I proto nasazují do terénu velký počet brigádníků, celkem tam od tohoto týdne pracuje sedmdesát lidí.

Na to, jak významné to může být naleziště, upozornilo už před začátkem výzkumu měření metodami geofyzikální prospekce a magnetometrie. To mimo jiné ukázalo příkopy kolem jednoho pahorku, což naznačuje, že by tam archeologové mohli odkrýt i hradisko.

Předposlední úsek D1 přinesl archeologické „žně“

Spokojení ale byli archeologové také s pětiletým výzkumem na právě budovaném patnáctikilometrovém úseku D1 z Lipníka do Přerova.

„Když se podíváte na mapy, od Přerova až po Bohuslávky u Lipníka je to samá tečka. To znamená, že každých pár desítek metrů jsme našli zajímavou lokalitu. Nečekali jsme to, celý úsek nás překvapil,“ pochvaloval si archeolog Arkadiusz Tajer, který tam na výzkumu pracoval.

Například u Lýsek archeologové narazili na žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové, u Trnávky odkryli halštatské pohřebiště s téměř osmdesáti hroby a za velmi významnou považují lokalitu u Oseku nad Bečvou. Tam objevili sídliště ze starší doby bronzové, které přineslo vůbec první důkazy o spojení únětické a nitranské kultury. Podobný doklad toho, že se mezi sebou mísili lidé různých kultur, se zatím nikde jinde u nás ani v Evropě najít nepodařilo.

Poslední úsek D1 je dlouhý asi deset kilometrů a jeho stavba přijde na zhruba osm miliard korun. Budovat se začne na jaře příštího roku.

Nejčtenější

Zámek s nejkrásnějším dvorem na Moravě opravují krok za krokem 17 let

Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou je z roku 1596.

Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji se pyšní renesančním zámkem, který úřad městyse už mnoho let pečlivě a...

Další polská stopa? Veterináři zachytili 320 kilo problematického masa

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.

Veterináři na Moravě zachytili na dvou místech celkem 320 kilogramů problematického drůbežího a vepřového masa. Bylo...

Žena si nic nedělala ze zákazů řízení, soud ji vykázal z Kroměřížska

Ilustrační snímek

Na obecně prospěšné práce poslal kroměřížský soud mladou ženu z Prostějova, která opakovaně porušila už několik zákazů...

Ve vědeckých časopisech už za úplatu vyšly i úplné bláboly, varuje expert

Vědec Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké...

Vědce a vědecké bádání zaslepila posedlost po kvantitě publikovaných článků, varuje mezinárodní studie, podle níž počet...

Ministerstvo kárá úřady, přehlížely připomínky sousedů masivní vily

Výrazná betonová stavba v hodnotě desítek milionů korun obehnaná čtyřmetrovou...

Ministerstvo pro místní rozvoj se zastalo odpůrců mohutné stavby na okraji Prostějova. Investor z rozhodování o její...

Další z rubriky

Ponurý příběh olomouckého kina Central, jeho správce skončil v Dachau

Alexandr Jeništa, vedoucí produkčního oddělení v Muzeu umění Olomouc, v sále v...

Nejprve věznice, pak sídlo židovských podnikatelů, za války kabaret oblíbený u vojáků wehrmachtu, smrt někdejšího...

Za mohutný výbuch v Mostkovicích mohly směsi na výrobu zábavní pyrotechniky

Exploze zničila rodinný dům v Mostkovicích na Prostějovsku. Uvnitř zemřel jeden...

O tom, že za silnou explozí v Mostkovicích na Prostějovsku, která loni v září poničila přes padesát domů a zabila...

Přes rušnou prostějovskou výpadovku se lidé dostanou bezpečněji podchodem

Olomoucká ulice v Prostějově, která slouží mimo jiné jako výpadovka na Olomouc,...

Cyklisté a chodci, kteří se musejí dostávat přes jednu z nejfrekventovanějších výpadovek v Prostějově směrem na...

Najdete na iDNES.cz