Šílová musí dle verdiktu škodu uhradit „podle svých sil“, o dalších 30 milionů nicméně stát ošidily firmy, za které jednala. Ty soud nařídil zrušit. Vzhledem k tomu, že šestačtyřicetiletá žena nemá oficiálně žádný majetek ani příjmy a žije z rodičovského příspěvku na dceru, uložil jí soud pokutu splácet denní sumou 380 korun až do částky zhruba 280 tisíc korun.
Při verdiktu mimo jiné zohlednil, že odsouzená má i syna předškolního věku trpícího vážnou srdeční vadou, kterého čeká už třetí operace.
Šílová podle obžaloby od února 2016 do dubna 2018 nakupovala v Olomouci, Praze a na dalších místech prostřednictvím různých společností ve velkém ojetá auta z Německa, Rakouska a Slovenska, která pak prodávala v Česku.
Jedna firma už zanikla, další dvě dosud existují, roky však nezveřejňovaly účetní závěrky. Šílová coby jejich faktická jednatelka přitom do účetnictví těchto společností zanášela faktury za uskutečněná zdanitelná plnění na území České republiky.
Fiktivní faktury se týkaly obchodů se dřevem či dámským oblečením. Obchody s jiným členským státem Evropské unie se tak jevily jako daňově neutrální. „Aby se vyhnula placení DPH, namísto uskutečnění zdanitelných plnění využila uskupení složená z dříve založených společností, které byly v postavení takzvaných nastrčených společností. Už jsou vymazané nebo v likvidaci,“ uvedl při zahájení hlavního líčení státní zástupce Karel Studený.
„Daňová přiznání k DPH však byla úmyslně nesprávná a tedy v rozporu se zákonem. Obžalovaná si toho byla vědomá,“ uvedl státní zástupce.
Byla zřejmě figurkou ve větším systému
Šílová přitom ovládala právě i společnosti, v nichž figurovali takzvaní bílí koně, tedy například lidé bez domova nebo s trestní minulostí. Za neodvedené peníze nakupovala další auta nebo dělala blíže neupřesněné obchody.
„V tomto typu trestné činnosti vane stín pochybnosti, že tu někde chybí neodvedených 41 milionů. Ale v řízení nevyšlo najevo, že by je paní obžalovaná měla v polštáři nebo v majetku, který by se podařilo zajistit,“ řekl soudce Vladimír Najdekr s odkazem na pravděpodobnou existenci složitějšího podvodného systému, jehož byla Šílová součástí.
„U daňové trestné činnosti se často nepodaří dostihnout všechny beneficienty. Máme jednatelku právnických osob, jež byly daňovými subjekty. Ale víme, že tu fungují nějaké řetězce a je otázkou, zda se podaří orgánům činným v trestním řízení dohlédnout všechny, kteří z nich těží,“ dodal předseda soudního senátu.
Že Šílová byla v takovém řetězci zapojená, dokládají například i výpovědi, podle nichž konzultovala cenu vozidel po telefonu, pro auta nejezdila sama, někteří z takzvaných bílých koní ji označili jako asistentku dalšího člověka a podobně. Nebyla tedy hlavou uskupení páchajícího daňovou trestnou činnost.
Státní zástupce se s Šílovou, která se doznala, dohodl na vině a trestu. Původně jí hrozilo vězení v délce od pěti do deseti let. Udělený desetiletý zákaz působení ve firmách je nejvyšší možný. Šílová, státní zástupce i zmocněnci firem se vzdali práva na odvolání. Verdikt je pravomocný.
