Americký letec Frederick Hughes se zřítil se svým bombardérem na Hané, měsíce...

Americký letec Frederick Hughes se zřítil se svým bombardérem na Hané, měsíce se skrýval v Brodku u Přerova. | foto: Kniha Památník odboje 1939 – 1945

Účetní vs. gestapo. Amerického letce skryl v cukrovaru a ochránil ho

  • 9
Toho rána, na den přesně před 73 lety, si ještě stihl koupit lístek do kina. Mladý voják Frederick Hughes, příslušník amerického letectva odvelený na základnu v italském Turíně, věděl, že poletí někam nad střední Evropu, ale taky počítal s tím, že bude do večera zpátky. Alespoň tak mu jeho nadřízení plánovaný nálet vylíčili.

Jenomže tentokrát bylo všechno jinak. Bezproblémová akce se během okamžiku změnila v největší leteckou bitvu, jaká se za celou druhou světovou válku odehrála nad českým územím. Hughes už se na základnu nevrátil. Jeho bombardér se zřítil na Hané. Mladý letec žil až do osvobození ukrytý v cukrovaru v Brodku u Přerova.

Pilotovi pomohla mimo jiné rodina brodeckého cukráře Antonína Kalabuse a jeho zeť – účetní brodeckého cukrovaru Vít Himr. Díky nim se Američan mohl po válce vrátit domů. Cukrář Kalabus za to dokonce dostal ocenění od amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera.

Celý příběh se začal psát v neděli 17. prosince 1944. Na tento mlhavý den naplánovalo velení americké 15. letecké armády sídlící v italském Bari nálet na tři pro Němce důležité rafinerie v jižním Polsku.

Spojenci bombardovali tuto oblast v uplynulých měsících už několikrát, Němci ji proto bránili protiletadlovými bateriemi. V prosinci 1944 ale spojenečtí plánovači náletů kvůli probíhající německé ofenzivě v Ardenách a silnému tlaku na východní frontě příliš velký odpor nečekali.

Němci měli k dispozici jen omezené množství letadel, proto přes pět stovek amerických bombardérů vzlétlo do vzduchu bez zajištění stíhačkami. V jednom z letounů byl i Frederick Hughes.

Nad českým územím bombardéry nejprve přivítala kanonáda protiletadlových střel, později z letiště u Berlína dorazila stíhací eskadra se stovkou strojů. Pár minut před polednem začaly z nebe nad Hanou dopadat na zem první bombardéry či jejich trosky.

Jedno ze sestřelených amerických letadel spadlo mezi Kleštínkem, jak místní říkali části Brodku u Přerova, a mlýnem na Olešnici zvaným Kaláb. Posádka se pokusila zachránit na padácích.

Razii gestapa letec přečkal pod prostěradlem ve sněhu

„Jeden americký letec uhořel a byl pochován na hřbitově v Kokorách. Další přistál v Brodku v Tylově ulici. Němci ze sokolovny přiběhli, zajali ho a potom odvezli do zajateckého tábora. Jeden letec přistál ze šestitisícové výšky v lese Čečelci mezi Troubkami a Tovačovem. Byl to Frederick Hughes,“ vypráví o události publikace Jana Doležela Památník odboje 1939–1945.

Američana se nejprve ujali manželé Jakubčíkovi z hájenky Trní u Tovačova. Nemohli se s ním ale domluvit, proto hajný sháněl někoho, kdo by uměl anglicky.

Když se dozvěděl o Vítu Himrovi z Věrovan, který pracoval jako účetní brodeckého cukrovaru, vyhledal ho. Himr pak za Hughesem do hájovny jezdil, přestože gestapo po americkém letci usilovně pátralo.

„Když jednou v noci uslyšeli v hájovně prudce štěkat psy, kteří tak hlásili, že někdo jede lesem, Himr i letec se rychle zabalili do prostěradel, vyskákali do lesa a zalehli do sněhu. Hned nato přibyli gestapáci a celou hájenku prohledali. Hajný ‚o ničem nevěděl‘, nikoho nenašli, odešli tedy s nepořízenou,“ popisují pamětníci v Doleželově knize vydané v roce 1965.

Zůstat v hájovně Hughes nemohl. Himr ho tak odvezl do brodeckého cukrovaru, kde se na seně nad chlévem s tažnými voly ukrýval až do osvobození.

Jak se několik měsíců dařilo Američana utajit, je záhadou

Vít Himr Američanovi pomáhal zřejmě i proto, že sám měl k letcům blízko. Jeho o rok starší bratr Jaroslav byl leteckým poručíkem. Jako velitel 313. letecké perutě už v hodnosti kapitána letectva padl v roce 1943 při obraně Anglie.

Himr se o letce staral spolu s tchánem, brodeckým cukrářem Antonínem Kalabusem.

„Přes den byl Hughes schovaný v náhonu na čištění cukrové řepy. V noci mezi jednou a druhou hodinou přicházel ke Kalabusům, aby se u nich najedl a umyl. Himr byl jeden z mála, kdo tady tenkrát uměl anglicky, proto vždycky chodil s ním. To bylo velmi odvážné,“ říká přerovský historik František Hýbl, který žije v Brodku u Přerova.

On sám se domnívá, že letce zahlédl: „Bylo mi pět let a pamatuji si, že jsem obdivoval jeho speciální zateplené boty.“

Jak se několik měsíců dařilo Američana v Brodku utajit, je záhadou, kterou podle Hýbla už těžko někdo objasní. Publikace k druhému odboji v regionu sice jedno vysvětlení uvádí, historik ho ale považuje za málo pravděpodobné.

„Když byli po válce někteří gestapáci v Přerově vyslýcháni, prohlásil prý jeden z nich, že o akci s americkým letcem v Brodku věděli a jen čekali, až se do ní zapojí víc lidí. Mně se to ale nepozdává,“ zmiňuje Hýbl.

Cukrář dostal za pomoc dekret od amerického prezidenta

Hughes se po válce vrátil do Ameriky, ale o jeho dalším osudu není nic známo. O tom, že si svůj příběh nenechal pro sebe, však svědčí fakt, že cukrář Kalabus dostal od amerického prezidenta Dwighta D. Eisenhowera dekret s poděkováním za pomoc při záchraně spojeneckého vojáka před nepřítelem.

Účetní Himr se u nás ocenění nedočkal. „O celé události nakonec nechtěl ani mluvit. Režim mu otloukal o hlavu, že pomohl Američanovi, proto zahořkl,“ tvrdí Hýbl.

Brodečtí ovšem za války nezachraňovali jen Američana, ale i Rusa. Od dubna 1944 do konce války podle Hýbla ukrývala rodina Hopanova s pomocí dalších obyvatel sovětského občana Vladimíra A. Ivanova, který utekl z nuceného nasazení v Hostinném.

Z Brodku také pocházelo několik aktivních protifašistických účastníků odboje v zahraničí. Mezi nimi František Hradil, který byl ve Velké Británii příslušníkem 311. letecké perutě. Nebo stavební technik Jan Přikryl, jenž zase po obraně Maginotovy linie ve Francii působil v pozemní vojenské jednotce v Anglii.

Obyvatelé, kteří zůstali za války doma, ukrývali partyzány a také zbraně a střelivo, mimo jiné i v brodeckém cukrovaru. Husarský kousek se podařil pozdějšímu známému zvonaři Josefu Dytrychovi.

„Posledního dubna roku 1945 přesvědčil šest rakouských vojáků, s nimiž se znal a kteří opravovali v místní sokolovně zbraně, aby jemu a partyzánům vydali celé nákladní auto zbraní a střeliva. Bylo toho celkem asi 30 metráků,“ líčí Hýbl.

Arzenál posloužil hned následující den během Přerovského povstání, jehož se účastnili i brodečtí obyvatelé. Ti se první květnový den dokonce pokusili odzbrojit ustupující německé vojáky. Tři z nich za to byli o dva dny později popraveni v Olomouci.

Celkem nepřežilo druhý světový konflikt 22 lidí z Brodku.