Filozof, ředitel textilní firmy a oběť nacismu Alexander Bratter z Prostějova...

Filozof, ředitel textilní firmy a oběť nacismu Alexander Bratter z Prostějova se narodil na Vánoce v roce 1863. | foto: Hanácký Jeruzalém

Husserlův žák se narodil na Vánoce. V Prostějově vedl rodinnou firmu

  • 0
Filozof, ředitel textilní firmy a oběť nacismu Alexander Bratter z Prostějova se narodil na Vánoce v roce 1863. Jeho osud je spojený s jedním z nejvýznamnějších prostějovských rodáků, světoznámým filozofem Edmundem Husserlem. Bratter zemřel v roce 1942 v Terezíně.

Alexander Bratter se narodil 25. prosince 1863 v Úsově na Šumpersku a už od mládí se zabýval filozofií. Zakladatel fenomenologie Edmund Husserl byl jeho učitelem. Další slavný filozof Jan Patočka se o Brattera později zajímal a jeho pravnučka byla v komunální politice. V červenci roku 1942 Bratter zemřel v pekle holokaustu v Terezíně.  

„Husserl byl o čtyři roky starší, potkali se ve Vídni. S Alexandrem se stali přáteli a dopisovali si. Husserlovy dopisy adresované Alexandrovi jsou však nezvěstné, ztratily se za okupace,“ popisuje prostějovská historička a publicistka Hana Bartková. Alexander se ve Vídni oženil s Fanny, rozenou Eisenstädterovou, měli spolu devět dětí, dvě ovšem v raném věku zemřely.

Alexander se ve Vídni oženil s Fanny, rozenou Eisenstädterovou, měli spolu devět dětí, dvě ovšem v raném věku zemřely.

Bratter se znal i s bratry Edmunda Husserla Heinrichem a Emilem, kteří žili v Prostějově. Heinrich ve městě po otcově smrti převzal prosperující obchod s konfekcí a látkami. Nacházel se v domě U Zlaté studny číslo 21 na hlavním prostějovském náměstí.

Historie tohoto domu sahá až do 16. století, bratrům Husserlových připadl v roce 1861. Dům ležel na známé obchodní prostějovské cestě, zvané Na Krejcárku. Usadili se v něm Edmundovi rodiče a provozovali tady obchod.

V roce 1887 pak Heinrich koupil dům číslo 27 na hlavním náměstí a s bratrem tady založili firmu Adolf Husserl a syn, továrna na pánské oděvy a výrobu prádla. V roce 1902 už zaměstnávali 160 domácích krejčích a v této době byli třetí největší oděvní firmou v Prostějově. Ředitelem se pak v roce 1905 stal právě Alexander Bratter.

Bratter řídil firmu Husserl a syn přes dvacet let

Firma pod Bratterovým vedením prosperovala, dům na náměstí po čase potřebám podniku už nestačil. Heinrich ho v roce 1910 prodal a s bratrem založili v nově postavené továrně v Olomoucké ulici číslo 26 firmu Adolf Husserl a syn, první prostějovská elektromechanická továrna na prádlo, mužské, chlapecké a dětské oděvy Prostějov – Vídeň. 

Do Vídně se později bratři Husserlové také přestěhovali. Až do roku 1926 zůstal vedoucím filiálky v Prostějově zkušený Alexander Bratter.

Díky jeho přátelství se světoznámým filozofem se o Brattera živě zajímal filozof a přední český znalec fenomenologie Jan Patočka, pozdější mluvčí Charty 77, kterého komunistický režim utýral k smrti. Právě Patočka v roce 1968 připravil české vydání Husserlovy knihy Karteziánské meditace.

Velkou pozornost Husserlovi a osobnosti Alexandra Brattera věnoval také prostějovský pedagog, archivář, historik a dlouholetý ředitel muzea a archivu Jan Kühndel, který v časopise Archiv für Geschichte der Philosophie v roce 1969 publikoval příspěvek na téma Domov a původ Edmunda Husserla.

V Malém Trostinci zemřela dcera i její devítiletý syn

Kühndel ovšem jméno Alexandra Brattera uvádí také v seznamu Prostějovanů popravených a umučených v koncentračních táborech.

Bratter odjel 8. července 1942 transportem AA 0 No 253 do Terezína, kde 20. července 1942 zemřel. Jeho dcera Klára Eisenstädterová byla zavražděna ve stejném roce v Malém Trostinci, stejně jako její devítiletý syn. Z rodiny přežil například Alexandrův syn Otto Bratter, soudce a poslední poválečný předseda Židovské náboženské obce v Prostějově.

„Šlo o dědečka Zuzany Bratterové, někdejší prostějovské komunální političky, která za své předky z rodiny zajišťovala například ukládání Kamenů zmizelých. Bohužel sama se pietního aktu už nedožila,“ podotkla Jana Gáborová, mluvčí spolku Hanácký Jeruzalém. 

Zuzana Bratterová byla po listopadu 1989 političkou za ČSSD, profesní život zasvětila pomoci lidem.

Ukládání Kamenů zmizelých v Prostějově zorganizoval na přelomu letošního června a července spolek Hanácký Jeruzalém. Termín nebyl náhodný. Posloužil jako připomínka židovských transportů, jež z Prostějova v tomto období v roce 1942 odjely.

Z města a okolí tehdy nacisté odvlekli přes 1 200 lidí židovského původu. Drtivá většina z nich byla povražděna, domů se vrátila zhruba stovka osob.

Kameny zmizelých spolek ukládal ve dvou etapách

Kameny spolek letos ukládal ve dvou etapách. V červnu jich přibylo třináct na pěti místech, v říjnu pak přišlo na řadu dalších pět. V prvním kole šlo o kameny za čtrnáctiletou Evu Redlichovou, její matku a nevlastního otce v ulici Hvězda. Dále za bratry Bauerovy v ulici Hanačka před jejich někdejší konfekční továrnou, která dnes funguje jako mateřská škola. 

„Ve Fanderlíkově ulici jsme umístili kameny za Alexandera Brattera, jeho dceru Kláru a devítiletého vnuka Petra, následovala ulice Palackého a uložení kamenů za Midel a Salo Sternkükerovy,“ vypočetl předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.

Kameny zmizelých jsou betonové kostky o rozměrech 10 × 10 × 10 centimetrů s nápisem na horní mosazné desce. Usazují se do chodníku před domem, v němž před deportací do koncentračního tábora naposledy bydlel nacisty zavražděný člověk. 

S myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene přišel začátkem 90. let německý umělec Gunter Demnig. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, potom v Berlíně a dalších německých městech. Dnes už jsou ve stovkách evropských měst usazeny desítky tisíc těchto kamenů.