Aby byla robotizace, automatizace i digitalizace standardem, je potřebná také přizpůsobivost zaměstnanců. Na poptávku trhu reaguje i úřad práce, který nabízí různé rekvalifikační kurzy. Lidé, jimž by prospěly nejvíce, o ně však velký zájem nemají.
Pro významného hráče automobilového průmyslu Hella Forvia se závodem v Mohelnici na Šumpersku je podstatným pomocníkem virtuální realita, kterou využívá pro navrhování a nastavování montážních linek.
„Komplexnost výrobních linek rostla a s ní i potřeba simulací. První simulační modely jsme měli před dvanácti lety, virtuální realitu jsme začali více využívat předloni,“ přiblížil na olomoucké květnové konferenci Moderní technologie a proměny trhu práce v Olomouckém kraji 2025 Tomáš Sauer, který se ve společnosti simulacím věnuje. Modely vznikají i více než rok před zavedením linky.
Namodelovat se dá virtuálně ergonomie pracovišť i tok materiálů, aby výroba běžela hladce. Dříve používané kartonové makety linek dnes nahradila digitální podoba.
Uničovský výrobní závod Miele Technika vyrábí a montuje spotřebiče pro péči o prádlo a nádobí. Například sušiček, které se dodávají do celého světa pouze z Uničova na Olomoucku, má 1 200 variant. Skladových pozic má podnik zhruba 20 tisíc, a nejen logistika proto musí být přesná.
V závodě sjede z linky každých 45 vteřin jeden přístroj. „V logistice je potřeba řídit celý systém a digitalizace je naprosto nevyhnutelná, stejně tak automatizace. Vše je propojené s výrobními zařízeními a montážními linkami. Organizace transportu musí klapat,“ řekla personální ředitelka Miele Technika Vladimíra Trávníčková.
Už bez papíru
Digitalizace ovládla i personální proces. S papírem se tak zaměstnanci dostanou do kontaktu snad jen v okamžiku podepisování pracovní smlouvy.
Razantně sílí role umělé inteligence (AI), která vstupuje mimo jiné do výběru zaměstnanců. Šíří se například historky o tom, jak se v životopisech vytvořených na straně uchazečů o práci umělou inteligencí objevují vzkazy bílým písmem pro robota, který ho bude číst.
Personalisté si musejí dávat pozor i na další rizika. Pokud je AI natrénovaná z omezených vstupních dat, může mít třeba dojem, že pro technickou pozici je nejvhodnější bílý heterosexuální muž středního věku a hrozí diskriminace ostatních.
O podobných příkladech mluvila v Olomouci projektová manažerka Grafton Recruitment Jana Vávrová.
Nahraditelné jsou podle ní pracovní pozice z oblasti administrativy, zpracování dat nebo mechanická práce. „Člověka ale nemůžeme nahradit tam, kde je zapotřebí intuice, kreativita,“ upozornila.
Zároveň zdůraznila, že pryč jsou doby, kdy si s nabytými znalostmi člověk vystačil třeba deset let. „Umělá inteligence není trend, ale strukturální změna. Je potřeba se adaptovat,“ nabádala.
S tím souhlasí i předseda krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk. „Ačkoli šikovného obkladače robot nenahradí, přestávají stačit učňovská střediska, kde vyučí jednomu řemeslu na celý život. Všechno se začíná strašně rychle měnit. Už nepůjde zůstat napořád v jedné fabrice. Budeme potřebovat lidi, kteří se v krátkém čase zaškolí a přeučí na spousty jiných věcí,“ podotkl Švamberk.
Pro někoho už práce nebude
Ohrožení mohou být i programátoři, dosud lukrativní místa. „V polovině roku 2026 má být k dispozici AI agent, který bude lepší v programování než osmdesát procent všech lidí. Zároveň bude třeba padesátkrát rychlejší a jeho náklady budou nesrovnatelné s juniorním programátorem. Je to budíček pro všechny softwarové developery, kterým hrozí, že budou bez práce,“ varoval odborník na umělou inteligenci Jan Romportl před dvěma měsíci v přednášce na Ekologických dnech Olomouc nazvané Moc AI.
Švamberk však připomenul, že zbavit se juniorních programátorů či advokátních koncipientů znamená sebrat lidem příležitost stát se časem třeba špičkovým právníkem.
„Na pracovním úřadě se začínají hromadit lidé, kteří vyšli například základní školu, ale dál se nevzdělávali a jsou schopni plnit jen jednoduché úkoly. Nebude pro ně práce. Nemůžeme pouštět ze škol lidi, kteří budou v podobné situaci. Stejně tak je špatně, když sedí vysokoškolák na přepážce v bance nebo na poště, protože po jeho oboru není poptávka,“ popsal Švamberk.
Rekvalifikace cílí hlavně na umělou inteligenci
Úřady práce reagují a nabízejí čím dál více rekvalifikačních kurzů, zájem o ně sílí hlavně v létě. Trendem je oblast umělé inteligence.
„Mezi účastníky kurzů jsou často lidé, kteří se obávají, že je umělá inteligence může na pracovním trhu nahradit. Velkou část účastníků tvoří aktivní senioři, již chtějí udržet krok s technologickým vývojem,“ sdělila majitelka personální agentury Advantage Consulting Olga Hyklová.
Podle její agentury bude přibývat případů, kdy lidé výrazně změní profesi. Jak ale ukazují data úřadu práce, účastníci rekvalifikací jsou téměř výlučně vysokoškoláci, lidé s maturitou nebo absolventi VOŠ.
„Vzdělání zvyšuje příjmy nejvíc lidem s nižším vzděláním, kteří o ně ale mají menší zájem,“ informoval v prezentaci na olomoucké konferenci generální ředitel Úřadu práce ČR Daniel Krištof.
