V lesích, o jejichž vydání požádala církev v rámci restitucí, se už řadu měsíců nesmí kácet. Mnoho dřevorubců na Jesenicku tak zůstalo bez práce.  (ilustrační snímek)

V lesích, o jejichž vydání požádala církev v rámci restitucí, se už řadu měsíců nesmí kácet. Mnoho dřevorubců na Jesenicku tak zůstalo bez práce. (ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Církevní restituce stoply těžbu dřeva, lidé z Jesenicka přišli o práci

  • 2
Na Jesenicko, které dlouhodobě trápí vysoká nezaměstnanost, dolehla další rána. Stovky dřevorubců a lidí pracujících v lesích totiž přišly o práci kvůli už více než rok trvajícímu „stop stav“ těžby dřeva v lesích, které spadají do církevních restitucí. Jen v této oblasti se to týká 22 tisíc hektarů lesa.

„Měl jsem dvě party po pěti lidech, teď jsem rád, že se vůbec uživím sám. Jezdím po celé Moravě, protože tady práce není,“ svěřil se například Milan Zaoral z Bělé pod Pradědem.

„Pořád tady bylo dost práce, ale to se zastavením těžby v 'církevních' lesích skončilo. Chlapi teď pracují různě po Čechách a na Moravě a někteří jezdí i za hranice. Už je načase, aby se stát s církví dohodl, restituce společně dořešili a my mohli zase začít pracovat u nás na Jesenicku,“ dodal.

V oblasti Jeseníků je teď „stop stav“ v lesních porostech o ploše celkem 22 tisíc hektarů. V restitučních lesích se může těžit dřevo jen po kalamitách nebo při prořezávkách. Veškerá plánovaná těžba je však zastavena.

Rychlost restitucí neovlivníme, zní z církve

„Chápeme starosti lidí, které tyto lesy živily a teď nemají práci. Bohužel rychlost restitucí neovlivníme. To je záležitost státních institucí,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Podle něj je církev připravena okamžitě po převzetí lesů začít s lesnickými pracemi a chce zaměstnat místní.

„Máme už funkční úřad, který je na správu církevních lesů připraven. Oslovíme také místní firmy a samostatně pracující podnikatele, jsme připraveni je najmout na lesnické práce. Chceme využít jejich zkušeností a znalostí terénu. Nejsme ale schopni ovlivnit, kdy to bude,“ dodal Gračka.

Katolická církev vlastní pozemky především na severních svazích Hrubého Jeseníku a v části Rychlebských vrchů, tedy na území jižně a západně od města Jeseník. Lokalita dosahuje až k Javorníku a táhne se také mezi Červenohorským sedlem a Zlatými Horami.

Zastavení těžby nyní ovlivňuje život v celém jesenickém okrese. Sezonní práce totiž s nástupem jara tradičně výrazně snižují už tak vysokou nezaměstnanost, se kterou se Jesenicko dlouhodobě potýká. A významnou část sezonních pracovníků tvoří právě dřevorubci a lidé pracující v lesích.

Někteří dřevorubci museli začít jezdit za prací až do Německa

Rozsáhlé církevní lesy se nacházejí například v okolí nejseverněji položeného města na Jesenicku - Javorníku.

„Lesnictví tu dlouhodobě živí spoustu lidí, kteří teď z velké části nemají práci. Už kvůli snížení nezaměstnanosti by si měl stát pospíšit a církevní restituce vyřešit,“ konstatovala starostka Javorníku Irena Karešová.

Podobně vidí situaci také starosta Bělé pod Pradědem Miroslav Kružík. „Vím o několika dřevorubcích, kteří jezdí až do Německa, přitom tady by bylo práce dost a dost,“ řekl.

Církevní lesy na Jesenicku kdysi patřily arcibiskupství v polské Wroclavi, olomoucké arcibiskupství je získalo až po druhé světové válce. Před 18 lety udělala katolická církev územní reformu a z části olomouckého arcibiskupství vzniklo Biskupství ostravsko-opavské. Církevní majetek na Jesenicku ale po dohodě uvnitř katolické církve získá Arcibiskupství olomoucké.