Nikdo z nás si neumí představit tlak, pod jakým se v tu chvíli ocitl.
Mistr světa. Jednička světového žebříčku. Vítěz semifinále. Největší favorit. Největší česká naděje na zlato z Tokia.
Tím vším Jiří Prskavec byl.
Jenže teď to má za necelých 100 sekund potvrdit. V největším závodě, do kterého za pět let vyráží.
Jako by ani nebojoval v první řadě se soupeři, ale především s tím tlakem. Schopnost překonat ho je klíčem ke zlatému pokladu. Právě na tom s otcem trenérem celý rok pracovali.
„S tlakem musíš počítat. Ale zároveň víš, že z nich jezdíš nejlíp a že když to dokážeš v Tokiu předvést, tak tam vyhraješ,“ říkal mu táta.