Povedená kvalifikace, řekl byste?
A taky zvláštní. Bylo hodně nezvyklé jet ji po šesti dnech bez divoké vody, na to zvyklý nejsem, takhle dlouhá pauza je pro mě skoro premiéra.
Po šesti dnech? Proč tolika?
Měl jsem sice možnost jít si zatrénovat před pěti dny v osm ráno, ale tu jsem odmítl, protože tady chodím spát později, abych tělo připravoval na to, že i závody se konají později než obvykle. No a pak už se v areálu na divoké vodě závodilo. Takže jsem trénoval jen na té rovné a z ní jsem vyrazil rovnou do kvalifikace.
A výsledek není vůbec špatný.
Sfoukl jsem první jízdu na jistotu na třetí místo. Ve druhé už mi celkem o nic nešlo, protože když jsem do ní vyjížděl, měl jsem jistotu postupu. Tak jsem si řekl, že si ji vyzkouším do plných. Ta jízda měla upřímně docela dost chyb včetně jednoho šťouchu, ale i přesto byla dost rychlá a s vypuštěným závěrem brala čtvrté místo. Navíc jsem v ní zajel nejrychlejší čistý čas dne.
Takže i ta vás uklidnila?
Jo, jsem teď v pohodě. Vím, že jsem dostatečně rychlej. Teď je třeba zkoncentrovat se v pátek na semifinále a v něm předvést klidnou postupovou jízdu. A pak to odšpuntovat ve finále.
Tereza Fišerová i kvůli jisté vodácké pověrčivosti svoji kvalifikaci singlkanoistek vyhrát nechtěla. Ani vy ne?
K prvnímu místu mi chybělo 1,8 vteřiny. Nevím, jestli jsem vypustil zrovna tolik. (směje se) Ale nechtělo se mi vyhrát kvaldu spíš z taktických důvodů než z psychologických.
Srdíčko mi bušilo. Medailovou kandidátku Fišerovou uklidňoval mentor Prskavec |
Taktických?
Ve chvíli, kdy bych jel semifinále coby vítěz kvalifikace až jako poslední a pak z něj postoupil do finále třeba z 8. místa, měl bych pauzu před finálovou jízdou opravdu krátkou. Přitom každých deset nebo dvanáct minut oddechu navíc je příjemných. I proto jsem na to dnes ke konci druhé kvalifikační jízdy úplně netlačil. Ovšem tím víc budu chtít vyhrát semifinále.
Na rozdíl od Terezy Fišerové jste na své druhé olympiádě. Zkuste porovnat vlastní pocity.
Tady je na mě daleko větší tlak. Navíc i při všech zdejších omezeních se musím přiznat, že nejvíc nervózní jsem byl z toho, že bych mohl být během olympiády pozitivní na covid. Přestože jsem neměl žádný vědomý kontakt s nikým nakaženým.
Kandidát na zlato Prskavec: Neriskuju. Nařídil jsem si sebeizolaci |
Pokud vím, extrémně jste se chránil.
Jo, nikde jsem nebyl, nesnažil jsem si olympiádu užívat, ale hlavně jsem se chránil. Nešel jsem ani na zahájení, ani nikam jinam kromě jídla a i v jídelně jsem vždycky jen chvilku.
Tlak spojovaný s vaší pozicí žebříčkové jedničky naopak zvládáte bez potíží?
Už jsem radši odložil telefon, volám si jen s rodinou a jinak ho nevyndavám, protože těch zpráv se na mě valí hodně. Je to jiné než v Riu tím, že tehdy se ode mě nic nečekalo a já jel v Brazílii v pohodě na zkušenou. Tady už se ode mě něco čeká, počítám s tím, ale zároveň vím, že tohle je vodní slalom a že v něm mi ani nespočet medailí nic nezaručuje.
Hodně se od vás čekalo už na mistrovství světa 2019, kde jste roli favorita zvládl a vyhrál.
Jo, tím se můžu uklidňovat. I pocitem, že jsem perfektně připravený. Ovšem pokud chce člověk jezdit o medaile a vyhrávat, brzy se naučí, že s úspěchy musí někdy přijít i prohra. Tak to prostě je a je zapotřebí brát to tak. Já nicméně věřím, že se tady ze závodu nepodělám a zajedu v něm tu svoji tradiční riskantní jízdu, kterou umím.
Bude mezi největšími favority rozhodovat právě i skutečnost, jak kdo z vás ustojí nejdůležitější závod posledních pěti let v hlavě?
Spíš bych řekl, že nás zhruba pět nejlepších dokážeme závod v hlavě ustát a pak to bude o tom, kdo bude z nás doopravdy rychlejší. Trať na finále je podle mě tak těžká, že bude možné uspět i s menšími chybami, ale na to se nechci soustředit, já se na ní chystám ukázat fakt dobrou jízdu.
Světová jednička Jiří Prskavec, tribuny pro 10 tisíc duchů a velké očekávání: "V Riu jsem jel v pohodě na zkušenou. Tady už se ode mě něco čeká a já s tím počítám. Vím, že mi ani nespočet medailí nic nezaručuje. Věřím, že se ze závodu nepodělám a zajedu svoji riskantní jízdu." https://t.co/9fdvSZdgPn
Půjdete se ve čtvrtek podívat na kanál i při semifinále a finále singlkanoistek?
Určitě. Musím se den před závodem rozjezdit aspoň na rovné vodě. Během Lukášova (Rohanova) závodu jsem tady nebyl. Věděl jsem, že ta pauza mě trochu utlumí a že na kvaldu proto ještě nebudu na 100 procentech, ale teď je naopak zapotřebí superkompenzací tlačit směrem k pátku, abych byl v co možná nejlepší formě.
I pouhý pohled na závod Terezy Fišerové vás dokáže nabudit do bojové finálové nálady?
Možná jo. Ono to tak bývá. Už když jsem se sem zašel podívat na Kaču Kudějovou a kvalifikaci singlířů a kajakářek, hned jsem se hrozně začal těšit na můj vlastní závod. Tehdy jsem říkal: Ty jo, já bych jel okamžitě, sednul bych do kajaku a jel bych. Čekání bylo daleko horší, než když jsem sám při závodě na vodě a mám vše ve svých rukách. Ale teď už je to konečně tady.
