Z příkopu se vyškrábala až k medaili. Jak potlučená Majdičová získala bronz

Whistler (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Až k bronzové medaili se včera v olympijském Whistleru protrpěla slovinská běžkyně na lyžích Petra Majdičová. V tréninkové jízdě těsně před sprinterskými závody spadla z třímetrového srázu do příkopu a bolestivě se potloukla. Přesto absolvovala čtyři závodní jízdy a dojela si pro třetí místo.

Slovinka Petra Majdičová v cíli olympijského sprintu klasicky | foto: AP

Za cílovou čárou sprintérského finále šla ihned k zemi. Dlouho přemáhaná bolest už nešla ničím ošálit, pomlácené tělo vypovědělo službu a bezvládně leželo na zmrzlém sněhu.

Kolem polehávaly i jiné běžkyně, ale zdravotníci vyrazili najisto právě za Slovinkou. Pracně ji dostali na nohy, jenže ty odmítaly sloužit, a tak nakonec dva chlapi spojili ruce, udělali sedačku a na té lyžařku odnesli.

"Celou cestu jsem prořvala, jak mě to bolelo," prozradila třicetiletá bojovnice.

zlatá a zdobená diamanty

Na hlavní hrdinku dne museli novináři dlouho čekat. Po závodě měla Majdičová úplně jiné starosti, a tak místo před kamery mířila za lékaři. Ani na tiskové konferenci se nezdržela dlouho.

Co pro vás znamená bronzová medaile?
Je to výsledek opravdu tvrdé práce. Pro mě není bronzová, ale zlatá zdobená diamanty. Medaili mám už jen za to, že jsem do závodu nastoupila. Moc moc jsem chtěla, protože na olympijskou medaili dřu dvaadvacet let. Vím, že další šanci už nedostanu.

Co se při rozcvičce vlastně stalo?
To bylo hodně drsné představení, sletěla jsem snad tři metry do kamenitého příkopu. Myslela jsem si, že je po všem, a začala jsem křičet: "Já chci na start!" Nechtěla jsem si připustit, že bych do závodu nenastoupila.

Jak se vám se zraněním závodilo?
Celou cestu jsem prořvala, jak mě to bolelo. A slzy v očích měl každý, kdo mě viděl.

Brala jste prášky proti bolesti?
Ano, ani nevím, kolik jsem jich spolykala.

Budete ve Vancouveru ještě závodit?
Neumím si představit, že bych mohla nastoupit za dva dny do stíhacího závodu, jedinou šancí je třicítka příští sobotu, ale i to bude hodně bolet.

Příběh o bolesti a velké vůli se začal rodit už mnohem dřív. Při ranní tréninkové jízdě Majdičová chybovala ve sjezdu, v zatáčce vyjela z ledové stopy a zřítila se ze srázu. Bolestivě si zhmoždila bok, bála se, zda nemá zlomené žebro.

Od startu do sprinterských závodů to však urostlou Slovinku neodradilo. Do kvalifikace nastoupila až jako poslední, aby měla víc času sebrat síly.

A vyšlo to.

Devatenáctým nejrychlejším časem si zajistila postup do vyřazovací části, ale zatím neměla jistotu, že bude skutečně závodit. "Dojela ve velkých bolestech a teď je na vyšetření v nemocnici. Pokud se ukáže, že nemá nic zlomeného, pokusí se v závodě pokračovat," vzkázal novinářům mluvčí slovinských olympioniků Branislav Dmiprovič.

"Zlomeninu nemá, jen je potlučená," přišel za chvíli s dobrou zprávou ze slovinského týmu český lékař Martin Koldovský.

Čtvrtfinálovou rozjížďku Majdičová vyhrála, a pak se jako úplně poslední protáhla i do finále. Čtyři hodiny po ošklivém pádu tak stála na startu medailové jízdy!

"Je úžasné, jak po takovém pádu dokáže jezdit," uznale pokyvovala Finka Saarinenová, která s Majdičovou prohrála už ve čtvrtfinále a z dalších bojů kvůli ní vypadla.

Ve finále si už Majdičová medaili pohlídala. Na Björgenovou a Kowalczykovou nestačila, soustředila se na boj o bronz, který pro sebe získala už na začátku cílové rovinky. Ještě před páskou si tak mohla dovolit zvednout ruce nad hlavu.

"Neumím si představit, že bych mohla nastoupit za dva dny do stíhacího závodu," zamyslela se nad dalším olympijským programem.

Včera měla problém dojít na stupně vítězů při květinovém ceremoniálu. Kvůli čekání na Majdičovou pořadatelé nejprve dekorovali nejlepší muže, až pak pozvali sprinterky.

Majdičová sotva šla, jak se jí podlamovala kolena. Bez asistentce by ke stupňům sama snad ani nedošla. A to musela celý ceremoniál absolvovat dvakrát, protože lyžaři jsou dekorování nejprve pro televizní kamery bez lyží, a potom pro fotografy s lyžemi.

Třetí vyhlašování čekalo Majdičovou ještě v centru Whistleru, kde jí konečně na krk zavěsili medaili. "Pro mě není bronzová, ale zlatá a zdobená diamanty," radovala se.