Na krku jim visely vlnité bronzové medaile, smáli se, fotili a vychutnávali si pravděpodobně poslední chvíle v reprezentaci. "Poprvé jsem za nároďák hrál před 23 lety a bronzový konec je pro mě splněným snem," řekl Teemu Selänne se zpocenými vlasy, sdrátovanou čelistí (po fraktuře) a rozzářenýma očima. "Je úžasné vyhrát závěrečný zápas na turnaji, na němž hráli nejlepší hokejisti světa."
Čtyři hokejové medaile z OHVladislav Treťjak (SSSR) 3 zlaté, 1 stříbrná |
"Saku měl v kabině proslov, kterým nás vyhecoval," řekl centr Olli Jokinen, autor dvou rozhodujících gólů. "Z bronzu mám ohromnou radost, protože polovina našich kluků už za Finsko nikdy nenastoupí."
Tým se pozoruhodně sebral z páteční porážky 1:6 od USA. Po druhé třetině vypadal zoufale. Přesto se finští bojovníci nevzdali. "Navzájem jsme se povzbuzovali, věřili jsme sobě i naší taktice. Po výprasku od Američanů jsme se dali dohromady," prohlásil další veterán Ville Peltonen.
Koivu své plány ohledně další kariéry zatím nezveřejnil, zatímco Selänne se na jaře nejspíš vrátí ze zámoří do Finska. A jednou by rád pomáhal reprezentačnímu manažerovi Jarimu Kurrimu: "Budu klidně jeho pravá ruka, ale kouč rozhodně ne."
On i Koivu pro finský hokej udělali tolik, že si u národního mužstva mohou vybrat práci podle libosti.
