Napadlo vás za stavu 2:2, že by pro vás mohl turnaj skončit?
Určitě. Ve třetí třetině jsme se dostali do problémů, hráli dost pasivně a ve vlastním pásmu dělali hodně chyb. Soupeř toho využil a dal dva góly. A to ještě podal vynikající výkon brankář Tomáš Vokoun.
Jak si takový zkrat vysvětlujete? Šetřili jste podvědomě síly na čtvrtfinále?
To nevím, ale vypadalo to úplně stejně jako první utkání s Lotyšskem v základní skupině. Tehdy jsme ale vedli o čtyři branky, takže to nebyly takové nervy.
Tentokrát jste asi musel trpět, že?
Samozřejmě. Papírově slabší mužstva jako Lotyšsko v takových zápasech nemají co ztratit a všichni fanoušci navíc čekají, že bez problémů postoupíme. My ale věděli, že to bude těžké utkání. Jestli budeme hrát takhle proti Finsku, tak nemáme šanci.
Naštvali vás kluci, jak k duelu přistoupili za stavu 2:0?
Tak bych to neřekl, ale ve třetí třetině jsme si o průšvih koledovali.
Budete hráčům vytýkat zbytečné fauly?
To je další věc. Třeba oslabení pět na tři vůbec nemuselo být. A to tam ještě Tomáš Vokoun zázračně chytil tutový gól. Děláme úplně nesmyslné fauly. Ještě teď večer se na celý zápas podívám, protože to není možný. Není normální, co tam vyvádíme.
Je čas na bouřku?
Musíme se připravit. Zítra dopoledne udělám po pětkách poradu, jak hrát, protože jinak nás Finové rozbruslí, že nebudeme vědět, kde nám hlava stojí.
Může tohle být facka, která vás probere?
Snad jo. Všichni se musí ponaučit, že takhle to hrát nemůžeme.
Na olympiádě jsou nejlepší hráči z republiky. Jak je možné, že mají problém s Lotyši?
Největší problém je v proměňování šancí. Vždyť jsme měli padesát střel a dali jsme jenom dva góly. To je málo.
