V Česku se však povídalo: Růžička jede do Turína, aby pomohl z krize.
Kdepak, já měl tuhle cestu naplánovanou dlouho dopředu. Přijel jsem na dva zápasy. V pátek už mám zase jednání v Praze. Tam prostě musím být. Na semifinále budu doma.
Jak vůbec hodnotíte dosavadní působení vašeho nástupce Hadamczika?
Nejsem tu od toho, abych druhého hodnotil. Každý trenér je jiný a každý dělá práci podle sebe. Je to vždycky tak, že když dáme o jeden gól víc než soupeř, tak vyhrajeme.
Dva největší favorité turnaje, Česko i Kanada, ve skupině tápali. Proč?
Kanadě něco chybí. Snad velký vůdce. Z formy mi přijde Heatley. Češi? Všichni si představovali, že budeme výš. Ale jak mistrovství světa, tak olympiáda se hrají od čtvrtfinále. Tak to je. Máme problémy s obrannou hrou, už od útočného pásma.
Obrana? Většinu zápasů ve skupině se trápil i útok.
To je pravda. V útoku není pohyb. S pukem je to dobré, ale bez něj už ne. Kluci se mi zdáli zatavenější.
Říká se, že veteráni už postrádají hlad po úspěchu.
Ten hlad vidím pořád. Byli jsme postaveni do role velkých favoritů. Především kvůli tomu, že se všem daří v NHL. Není důvod k panice. Máme zkušené mužstvo, do čtvrtfinále dá každý maximum a uhrajeme to.
Podobné to bylo před časem i na Světovém poháru. Tam se tým skupinou protrápil, ale dál hrál výtečně.
To je přesně ono. Řekli jsme si tenkrát, že nás zajímá jen čtvrtfinále. Totéž na mistrovství světa. Ono je hezké vyhrávat ve skupině, ale pak se nepovede jediný zápas a bude to zrovna vyřazovací čtvrtfinále. To se teď může stát Slovákům. Je to ošidné.
