Loni získalo Česko na světových šampionátech ve sportech zimní olympiády osm medailí, z toho tři zlaté. Pro úplnost – dvě disciplíny běhu na lyžích se v Turíně pojedou jinou technikou.
Kolik medailí se tedy rozsvítí? Při samostatné české premiéře v Lillehammeru 1994 necinkla ani jedna. Při nejbohatší (ještě československé) sklizni v Sarajevu 1984 jich bylo šest. A naposledy v Salt Lake City 2002 tři.
"Chci tři medaile," říká skromně předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. "Ty získají jen lyžaři. Určitě bude i něco navíc," tlačí optimismus Aleš Vaněk, předseda svazu lyžařů.
Jasná záře hvězd
Neumannová, Janda, hokejisté, od nich se čeká medailový břinkot s jistotou. Opanovali svět. Byť hranice mezi slávou a zatracením může ležet na pár centimetrech, v setinách vteřiny. Proto nenakládejme na ně i na sebe tlak větší, než si význam sportovního zápolení zaslouží. Oni určitě nic nepodcení ani nevypustí.
"Ale člověk nikdy neví. Psychika, vysoká nadmořská výška. Snad to vyjde," nabádá zlatý skokan z Grenoblu 1968 Jiří Raška.
Kdo dál? Slečna "Helikoptéra" Sudová, smolařský dříč Bauer. A možná i slalomová princezna Záhrobská, mladičký objev Sáblíková, zlatý veterán Valenta nebo syn Štěstěny Koukal.
A nezapomeňte na biatlonisty, mužskou běžeckou štafetu. Oni potřebují předvést vrcholný výkon a k tomu souhru příznivých okolností. Do širší špičky patří, ale trvale jí nevládnou.
"Nikdy jsme neměli tolik hvězd. To je lepší výchozí situace než čekat na nějaké překvapení," dodává Jirásek.
Břímě úspěšnosti výpravy spočine na těch nejlepších. Podle jejich výsledku se bude hodnotit.
"Přijímám tu odpovědnost," říká Kateřina Neumannová.
Tohle dokáže otevřeně prohlásit jen mimořádně odolná osobnost. Takovými v minulosti, aspoň v celosvětovém měřítku, čeští sportovci nebývali.
Vyslanci lyží a bruslí učiní pro zemi ve světě tisíckrát větší reklamu než politici. Cena celé parády, jež podle ekonomického šéfa Českého olympijského výboru Jiřího Zedníčka činí zhruba 17 milionů "státních" korun, za to není nijak nestravitelná.
Žádné kokosy na sněhu
Diskuse o sportovních turistech je proto zbytečná. Žádný člen výpravy nejede na výlet.
Ani družstvo kombiňáků. Tihle chlapci mají bronz z mistrovství světa juniorů a před sebou perspektivu domácího světového šampionátu v Liberci 2009. A ještě nejzkušenější muž Rygl přislíbil účast v týmové soutěži, v Salt Lake City ji po zklamání v individuálním závodě odmítl.
Navíc mezinárodní lyžařská federace FIS v zájmu zachování atraktivního pole sportu naléhá: Máte tým? Postavte ho! Nebo co sáňkaři, kteří se krčí na konci výsledkových listin? Ale před čtyřmi lety byl nejlepší rychlobruslař Kramár až 43. a nyní Sáblíkovou experti pasují na medaili.
I když už dávno neplatí staré olympijské heslo: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Žádné "kokosy na sněhu" česká výprava neveze.
"Účast každého sportu je důležitá pro jeho další existenci," připomíná František Dvořák, šéf české olympijské mise. To se týká přílivu peněz ze státu, od sponzorů, mediální pozornosti.
Nekvalifikoval se curling a neprotlačil skeleton. "Zájem závodníků byl. Ale svaz ho nepodpořil, a to je hodně nebezpečné," vysvětlil Jirásek.
