Prozraďte, jaká byla první trenérova slova?
Ptal se mě, jak jsem na tom se zdravím. A pak mi hned nabídl nominaci. Velmi rád jsem ji přijal, i když vím, že je to na úkor Petra Průchy, měl skvělou sezonu a olympiádu jsem mu přál.
Jenže to byla vaše jediná cesta, jak se na olympiádu z pozice náhradníka dostat...
Ale já vůbec nedoufal. Měl jsem starosti sám se sebou, skoro rok jsem kvůli žloutence nehrál. Byla to nepříjemná zkušenost, vím, co teď Petr prožívá.
Zavoláte mu?
Přiznám se, že se Petrem moc neznám. Viděli jsme se jen párkrát.
V lednu jste se vrátil ve skvělé formě, přesto jste tvrdil: Cítím se jak zbídačený pes. Jak jste na tom nyní?
Tělo reaguje trošku jinak než v minulosti. Hlavně, když hrajete hodně zápasů po sobě. Ale během turnaje bude záležet na komunikaci s trenéry, jak se budu cítit. Hlavně chci mužstvu pomoci postoupit do semifinále. To je hlavní cíl.
Toužíte po medaili?
Mančaft vždycky, když někam jede, musí chtít vyhrát. Je to v hlavě.
Budete muset kvůli nominaci hodně pozměnit plány?
Moc ne. Chtěl jsem jet během pauzy domů, jen teď nebudu mít volno, ale čeká mě další skvělá zkušenost. A doufám, že vítězná.
Už jste o své nominaci stačil někomu říct?
(rozhovor vznikal těsně po Hadamczikově telefonátu) Nejbližším. A byli šťastní jako já.