V tom okamžiku vchází do restaurace Katčina maminka Zdeňka, která s jejím otcem Milanem sledovala závod v penzionu české lyžařky.
Všichni ji objímají, gratulují. Zdeňka Neumannová má v očích slzy.
"Měla jsem strach, když mi včera volala, že má virózu, jestli vůbec nastoupí. Manžel, ten jako vždy pochodoval po místnosti. Při finiši jsem si stoupla i já," říká Neumannová.
Sama už nevěří, že by její dcera běžela ještě na nějaké olympiádě. "Je jí třiatřicet, určitě bude chtít i druhé dítě, takže toto byl poslední olympijský závod. Ale krásný závěr, jsem pyšná," vypráví.
Nejen rodiče včera na Zadově drželi palce "své" Katce.
Nejvěrnější fanynka Leona Konopická, majitel restaurace se stěnou polepenou fotkami a novinovými články o Kateřině Pavel Ptáček i třeba Petr Bartoš, Michal Škarda a Vladimír Eichler z Libušína u Kladna se dočkali: Neumannová veze domů své první olympijské zlato.
Na tradiční základně fanoušků Kateřiny Neumannové všichni od začátku věřili, že je nejlepší česká běžkařka nezklame.
"Utíkej Káčo, utíkej!" povzbuzuje fanoušek Vladimír Eichler hned od začátku závodu českou lyžařku.
Kateřina běží mezi nejlepšími na špici, blíží se poslední stoupání, sjezd a cílová rovinka. "Nasaď, Kačko, tempo! Pojď, prosím, pojď!" křičí dvaašedesátiletá Leona Konopická, která jela za svou sousedkou ze Zadova Kateřinou Neumannovou i do Turína.
Fanoušci řvou, jak kdyby stáli přímo u tratě, bouchají do stolů. Kateřina běží na třetím místě, na Zadově všem stoupá tep. Důchodkyně Konopická strnule sleduje televizi, třese se, spíná ruce. "Je druhá! Je první!" křičí Petr Bartoš a objímá se s ostatními.
Zlatý sen se plní nejen české lyžařce.
