Tak bídný to byl zápas?
Měli jsme špatný nástup do prvních dvou třetin. Pak jsme se ještě dokázali vrátit na 5:3, Švédové začali panikařit v obranném pásmu. Ale už to nevyšlo. Co se dá dělat.
Švédi vám to vrátili za poslední šampionát ve Vídni. Tam jste je pro změnu vyřadili v semifinále zase vy.
Tehdy jsme dokázali hrát mnohem lépe v obraně, než to předvádíme tady. Jak tak na tu Vídeň vzpomínám, Švédi tam předváděli vynikající hokej a stejně nakonec odjeli bez medaile. Tak to chodí.
Překvapili vás teď něčím?
Se vším respektem ke Slovákům, tohle je mnohem lepší mančaft. Dokáží si podržet puk. Slováci byli víc do brejku. S nimi jsme to eliminovali hned ve středním pásmu. Se Švédskem jsme měli problémy. Zela tam velká díra mezi útočníky a beky. Obrana nás prostě zničila.
Štve vás víc porážka, nebo způsob, jakým k ní došlo?
Oboje. Všichni jsme mysleli na to, že se dostaneme do finále. Byla by to taková spanilá jízda. Škoda. Tenhle turnaj je pro nás jak na houpačce, nebo na horský dráze. Nahoru dolů. Snad budeme v zápase o třetí místo zase nahoře.
Takže bronz by vás utěšil?
Musíme to brát tak, že bronz je pořád ještě medaile. Musíme se o ni pokusit. Chápejme to realisticky. Do finále jsme se nedostali. Zkazili jsme si to vlastními chybami.
Cítíte tedy, že tým půjde do sobotního duelu s motivací?
Když už jsme museli v takové s prominutím díře trčet takhle dlouho, byla by strašná škoda, kdyby z toho nic nebylo. Abychom odjeli jak spráskaní psi.
Je to pro vás velké zklamání?
Největší jsem zažil před dvěma roky na mistrovství světa v Praze. Hned za to řadím tohle. Bude tam i Nagano, kam jsem měl jet, ale na poslední chvíli jsem si zlomil kotník. Tohle je ale minulost. Teď mě nezajímá nic než zápas o třetí místo.