Byl to od začátku podivný turnaj. Hráči se sešli a hned druhý den museli nastoupit k utkání. Bez regenerace, bez aklimatizace, bez tréninku.
Tým navíc od začátku provázely trable. Brankář Hašek a útočník Patrik Eliáš se zranili hned v úvodním zápase.
Aleš Kotalík byl zaskočený, že má přijet do Turína. Nevěděl, že je náhradník! Týden nebyl na ledě. Aby mohl trénovat, sháněl v Česku narychlo výstroj po známých. Tu zápasovou si musel nechat poslat z Buffala.
Dlouho se spekulovalo, kdo bude kapitán. Trenér Hadamczik nakonec zvolil Roberta Langa, nejstaršího hráče v týmu, respektovaného, ale ne předurčeného k této roli. Navíc se na turnaji sám trápil. Jak mohl strhnout ostatní?
Další problém? Brankáři. Ani Hašek ani Vokoun před turnajem netušili, jaká bude jejich role v týmu. Po Haškově zranění se stal jedničkou Tomáš Vokoun. Ale opustila ho forma.
"Potřebuju předem vědět, na čem jsem, cítit důvěru. Z toho jsem profitoval loni ve Vídni," řekl.
K únavě z cestování a časového posunu přibyly další faktory: stres a nejistota. Vokoun se chtěl chytit v zápasech, ale místo toho se zatavil.
Přesto tým dokráčel do čtvrtfinále a v něm vyřadil po takticky povedeném zápase Slovensko. S původně třetím gólmanem Hniličkou v brance. V semifinále ale mužstvo vyhořelo.
"Naše vystoupení hodnotím celkově pozitivně. I když s naší hrou nemůžu být spokojený. Až na záblesky s Kanadou a se Slovenskem. Tam tým ukázal, že hokej hrát umí," řekl svazový šéf Vratislav Kulhánek.
Hráčům se během turnaje nechtělo komunikovat s médii. Probleskovaly zprávy, že vázne komunikace mezi trenérem a hráči. "Žádný problém nebyl, za celý turnaj jsem s hráči neměl jediný slovní konflikt," tvrdí Hadamczik.
Tým působil neorganizovaně
Přesto tým na ledě působil v některých zápasech neorganizovaně. Trenér vytrvale stavěl do hry ty samé hráče. Zamíchat sestavou se odvážil až v utkání o bronz. Bojovníky ze třetí a čtvrté řady do hry příliš nepouštěl.
Tým až moc spoléhal na Jaromíra Jágra. Jenomže ten se herně trápil. Nasbíral sice sedm bodů, ale na ledě nedominoval tak, jako třeba ve Vídni, nebo letos v NHL. A po turnaji dokonce prohlásil: "V reprezentaci končím."
Už nechce snášet ten obrovský tlak, který na něm při každém turnaji leží.
A zřejmě nebude sám. V Turíně zřejmě skončila celá zlatá naganská generace konce devadesátých let.
Někteří hráči sice říkali, že nálada v týmu byla stejná jako vždycky, ale třeba z Jágrových slov vyplynulo, že atmosféra měla do té vídeňské hodně daleko.
Tým skončil třetí, medaili je třeba brát jako úspěch a čas všechny třecí plochy otupí. Tým ukázal sílu, nechal za sebou hvězdné výběry Ruska a Kanady, silné Američany a Slováky.
Přesto má bronzová medaile trpkou pachuť. Hokejový bronz se leskne matně.
|
Co nebylo v pořádku? Hadamczikovy omyly |
