Ne vždy mu ale na turnaji bylo do smíchu. Přiznal, že měl několikrát chuť vletět do kabiny.
S celkovým výsledkem byl ale spokojený. "Vyhráli jsme klíčový zápas, čtvrtfinále," řekl.
Jak hodnotíte vystoupení českých hokejistů v Turíně?
Měli jsme cíl semifinále a to se splnilo. Samozřejmě ale nadšený naší hrou být nemůžu. I když tam nějaké záblesky - zejména proti Kanadě a Slovensku - byly vidět. Takže jsem částečně spokojen a částečně nespokojen.
Tým vybojoval bronz, ale některými svými výsledky neoslnil. Nemyslíte?
Nejde o to vyhrát všechny zápasy v kvalifikaci a pak prohrát ten rozhodující. Všichni koukají až na ten poslední výsledek, takže já bych se k tomu stavěl tak. To, co jsme museli vyhrát, to jsme vyhráli. Srovnejte to se Slováky. Ti vyhráli všechno v základní skupině, hráli bezesporu hezký hokej. Když ale došlo ke klíčovému zápasu, tak podlehli. Historie si pamatuje jen úspěch, ta si nepamatuje, jak se k němu došlo.
Přece jen. Sám jste říkal, že nejste nadšený hrou týmu...
Vyhráli jsme rozhodující zápas? Vyhráli. A jestli jsme předtím prohráli nějaký zápasy... Prohráli jsme se Švýcary, kteří nehráli špatně. Prohráli jsme se Švédy, kteří získali zlato. A s Kanaďany, kteří měli víc nabitější mančaft než my. Týmy, které byly nacpané špičkou NHL, Amerika a Kanada, nepostoupily ani do semifinále. My ano. Nemůžu tvrdit, že jsem nespokojen.
Rozčílil vás na turnaji nějaký zápas tak, že jste měl chuť vletět do kabiny?
(Úsměv) Bylo jich několik, ale to nepomůže. V týmu byli samí zkušení hráči, kteří vědí svoje a když se jim nedaří, tak se sami mlátí se do hlavy proč jim to nejde. A protože jsem kdysi hrál na slušné úrovni volejbal, tak vím, že když se nedaří a člověk se snaží čím dál tím víc, tak je to jenom horší. A když to jde, tak to jde. A to byl případ Švédů a Finů.
V průběhu turnaje se prosákly zprávy, že ne zcela fungovala komunikace mezi hráči a trenérem. Všiml jste si něčeho takového?
I kdybych něco takového zaznamenal, tak vám to samozřejmě neřeknu, to bych byl špatný řemeslník... O tom to ale není. Ty úvodní zápasy byly hlavně o tom, že ti kluci přiletěli, a když si vezmete zápas se Švýcarskem, tak to bylo třetí den po příletu, kdy byl ten 'jet lag' jako vyšitej. Ty ostatní zápasy už zase tak tragický nebyly. V kabině není hlučno a veselo, jednak proto, že tady chybí Radek Dvořák, který udělá vždycky veselo a rozruch, a Vláďa Růžička. Ten má takový hromový hlas, že je hodně slyšet. To že tam není nic slyšet, z toho bych nic nevyvozoval.
Jak vy ze své pozice hodnotíte práci trenéra?
Tohle bych teď nekomentoval. Práce trenérů se bude hodnotit na výkonném výboru, předpokládám, že devátého března. Od hodnocení jeho působení máme reprezentační komisi.
Byl před turnajem stanoven nějaký cíl, jehož musel tým dosáhnout?
Nebyl. Všichni víme o sportu dost. Znovu to připomínám. Podívejte na Slováky. Podávali krásné výkony, v jednom zápase se jim nezadařilo nebo zklamali a nemůžu říct že to byla odvedená špatná práce. Výsledky ve sportu jsou pro publikum a média klíčový, ale pro ty co se sportem zabývají, nejsou úplně klíčové. Důležitý je výkon, jaký se podá. Když podáte výkon s plným nasazením a prohrajete, je to pořád v pohodě.
Chodil jste během her za týmem do kabiny?
Už mám takovou zkušenost, že lézt tam po zápase není zrovna nejrozumnější. Chodím tam radši před ním. A to ještě jen tak tak. Mám trošku výhodu z volejbalu. Jak jsem se díval na funkcionáře, když mi lezli do šatny a říkali mi, abych dobře hrál. Říkával jsem si, že kdyby šli do háje, byl bych úplně nejradši. Takže předpokládám, že to kluci vidí také tak. Jen je pozdravím a říkám bojujte. Oni si pomyslí, ať si trhne nohou. Ale parta to byla dobrá, nic se proti nim nedá říct.
Jak se bronz promítne po ekonomické stránce?
Dobře. Klíčové bylo semifinále. To byla ta zajímavá částka od IIHF, která nám pomůže a dáme ji do mládežnického hokeje. Je to několik set tisíc švýcarských franků. Nerad ty částky uvádím, protože je spousta těch, co ty peníze nutně potřebujou. A já jsem na svazu zavedl takový vcelku tvrdší systém, protože jsem z fabriky, tak koukám na peníze trošku jinak. Chtěl bych, aby ty peníze přinesly, teď to řeknu v nadsázce, dobrý efekt pro kanadský a americký hokej. Protože my vychováme ty mladý kluky a oni si je tam potom přetáhnou. Takže jich musíme vychovat zřejmě tolik, aby už je nepřetahovali.
Byla medaile důležitá i kvůli pozici českého hokeje?
V každém případě. Ta o pozici českého hokeje hodně říká. Tuhle jsem seděl a počítal, kolik Česká republika získala v historii olympijských medailí a zjistíte, že je to hodně smutná píseň. Proto je i ta bronzová přínosem. A pokud bych měl hodnotit sezonu, kde jsme získali titul mistrů světa a bronz na olympiádě, tak když odhlédnu od nějakých věcí, musím ji hodnotit jako úspěšnou.
Jak se vám zamlouval výkon kapitána Roberta Langa?
To máte vždycky tak, když máte dobré jméno, dívá se na něj ostřejším pohledem. Nehrál tak špatně, nesedlo mu to tak, jak jsme si všichni představovali. Ale jeho hra byla celkem na úrovni týmu, nebyla o nic horší než u ostatních. Jsou tam dva tři, kteří jsou k vyzdvihnutí svou bojovností jako třeba Prospal, který to má v krvi. Ten musí bojovat vždy a za všech okolností. Jinak bych žádnou kritiku ke konkrétním hráčům neměl.
Říkáte dva tři hráče. Koho dalšího byste přiřadil k Prospalovi?
Můžu mluvit o Strakovi, který podával velmi dobrý výkon. Líbil se mi Čajánek, Líbilo se mi dost hráčů, i když to nejsou tak slavné jména. Dost mě překvapil Olesz, u kterého jsem čekal, že se bude držet víc vzadu.
